První moderní lidé napoprvé neuspěli v kolonizaci Evropy, ukazuje nejstarší lebka z Česka - ceskatelevize.cz/ct24

Vedle vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy byli za Česko součástí týmu také odborníci z pražského Národního muzea, v jehož sbírkách se zkoumaná lebka nachází. Podle zástupců UK má rekonstruovaný genom delší úseky neandertálské DNA než 45 tisíc let starý jedinec Ust'-Ishim ze Sibiře, s nímž byl spojený zatím nejstarší rekonstruovaný lidský genom moderních lidí.

Podle UK starobylá DNA neandertálců a raných moderních lidí nedávno ukázala, že se tyto skupiny mísily na Blízkém východě poté, co anatomicky moderní lidé asi před 50 tisíci lety opustili Afriku. Nynější lidé, kromě obyvatel Afriky, tak mají zhruba dvě až tři procenta neandertálské DNA. V moderních lidských genomech se neandertálské úseky DNA v průběhu času zkracovaly, proto mohou vědci jejich délku využít k odhadu, kdy zkoumaný dávný člověk žil. Podle zástupců UK sice archeologická data naznačila, že moderní lidé byli v jihovýchodní Evropě už před 47–43 tisíci lety, nálezy dobře zachovalých lidských fosilií jsou však vzácné. Je tak jen málo znalostí o tom, kdo byli tito raní migranti a jaký je jejich vztah ke starobylým i současným skupinám lidí.

Říká se jí Zlatý kůň 

Lebka ženy Zlatý kůň byla nalezena počátkem 50. let 20. století. Předchozí pokusy o datování na základě pozůstatků zvířat z okolí nálezu i morfologie poměrně dobře zachované lebky vedly k odhadům, že je stará přes 30 tisíc let. Následující radiokarbonové datování však přineslo různé výsledky – včetně toho, že lebka pochází z doby zhruba před 15 tisíci lety. Nad 30 tisíc let však lebku podle UK opět posunula nedávná antropologická studie. Ta naznačila morfologickou podobnost s pozůstatky lidí, kteří v Evropě žili před posledním zaledněním. Antropologové Petr Velemínský z Národního muzea a Jaroslav Brůžek z PřF tak požádali o spolupráci genetickou laboratoř německého Institutu Maxe Plancka. Výsledky genetické analýzy pak přinesly lepší obraz a zřejmě zjistily i důvod dřívějších nejasností.

„Nalezli jsme důkazy o kontaminaci analyzované lidské kosti kravskou DNA, což ukazuje, že klih z hovězích kostí, který byl použit v 50. letech ke konsolidaci lebky, posouval radiokarbonová data do mladších období, než je skutečný věk fosilie,“ uvedl jeden z hlavních autorů studie Cosimo Posth z univerzity v Tübingenu. Zásadní informaci pak přinesla právě neandertálská DNA. Zlatý kůň jí ve svém genomu nesl zhruba stejné množství jako Ust'-Ishim, ale segmenty s neandertálským původem byly mnohem delší. „Výsledky naší analýzy DNA ukazují, že Zlatý kůň žil blíže době mísení moderního člověka s neandertálci,“ podotkl první autor studie Kay Prüfer. Tým odhadl, že Zlatý kůň žil zhruba dva tisíce let po posledním mísení, a je tak buď stejně starý, nebo o několik set let starší než Ust'-Ishim.

První lidský pokus nevyšel

Paleogenetik Johannes Krause uvedl, že je zajímavé, že první anatomicky moderní lidé v Evropě nakonec „neuspěli“. „Stejně jako Ust'-Ishim a dosud nejstarší evropská lebka z Oase 1, ani Zlatý kůň nevykazují žádnou genetickou souvislost s moderními lidmi, kteří v Evropě žili před 40 tisíci lety,“ poznamenal ředitel Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku. Důvodem přetržení linie prvních moderních lidí podle vědců mohla být sopečná erupce, která se odehrála zhruba před 39 tisíci lety, ovlivnila klima na severní polokouli a mohla snížit šance neandertálců a raných moderních lidí na přežití v Evropě v době ledové.

Budoucí genetické studie raných Evropanů by podle vědců mohly rekonstruovat třeba pokles populace prvních moderních lidí v Eurasii před vznikem nynějších mimoafrických populací.

Let's block ads! (Why?)

První moderní lidé napoprvé neuspěli v kolonizaci Evropy, ukazuje nejstarší lebka z Česka - ceskatelevize.cz/ct24
Read More