Ve vesmírném oceánu potkáváme neuvěřitelné věci. Rádioví fénixové jsou sice legendární, ale zároveň skuteční. Najednou se zjeví, mohou mít velikost milion světelných let, blyští se ve velmi úzkém rádiovém spektru a pak zase zmizí, jako kdyby nikdy neexistovaly. Zůstane vám jen mrazení na zátylku, prostě jako setkání s přízrakem.
Rádiová medúza. Kredit: Torrance Hodgson, ICRAR/Curtin University.
Vesmír je plný přízraků, i když zůstáváme v hájemství astrofyziky. Najednou se objeví, fascinují nás záhadnými tvary a pak zase zmizí v chladné černi vesmíru. Právě na takový přízrak nedávno narazil tým radioastronomů, který vedl Torrance Hodgson z australského centra International Centre for Radio Astronomy Research (ICRAR). Vystopovali rádiovou medúzu.
Torrance Hodgson. Kredit: T. Hodgson, ICRAR.ICRAR.
Úchvatný přízrak ve tvaru nezměrné medúzy ulovili s pomocí australské soustavy Murchison Widefield Array (MWA) v kupě galaxií Abell 2877, která se nalézá na jižní obloze, zhruba ve vzdálenosti 300 milionů světelných let. Tento přízrak opravdu stojí za to. I když je „viditelný“ pouze v úzkém rozmezí rádiových vln, tak jeho velikost přesahuje 1 milion světelných let. „Talíř“ této ultimátní medúzy tvoří masa kosmického plazmatu a chapadla má z horkého plynu. Sami autoři studie přiznávají, že jejich přízrak je pěkně děsivý.
Ještě úchvatnější než samotný přízrak bylo jeho zmizení. Jako by se medúza o velikosti milion světelných let rozplynula.
107 „Outlier“, jedna ze 256 komponent soustavy radioteleskopů Murchison Widefield Array (MWA). Kredit: Pete Wheeler, ICRAR.
Podle Hodgsona to je jednoznačný rekord. Jejich medúza opaleskovala na rádiových vlnách o frekvenci 200 megahertz – a pak byla pryč. Zatím jsme neviděli žádný jiný objekt ve vesmíru kolem Mléčné dráhy tohoto typu, který by se vypařil takhle rychle.
Vesmír je podle všeho plný podobných přízračných struktur, které jsou patrné jen v rádiové oblasti spektra. Například v Mléčné dráze máme dvě obrovské rádiové bubliny, podobné Fermiho gama bublinám, které nějak vyfouklo galaktické jádro. Zatím žádnou z těchto struktur jsme ale nepozorovali v tak úzkém rozmezí rádiového spektra, jako právě tuhle medúzu.
Hodgson s kolegy dospěli k závěru, že máme co činit s rádiovým fénixem (radio phoenix). Jsou to úžasná vesmírná stvoření, vlastně velmi podobná svým legendárním jmenovcům. Klasický fénix vyhoří do hromádky popela, aby se vzápětí v plamenech opět zrodil. Rádiový fénix je monumentální vesmírná struktura, která se miliony let rozpínala a vyhasínala, jak její elektrony ztrácely energii. Pak se ale musí stát něco, co takovou strukturu napustí energií, například rázové vlny nějaké energetické události. Tím se zrodí rádiový fénix.
Materiál rádiové medúzy zřejmě původně vznikl asi před 2 miliardami let. Několik supermasivních černých děr galaxií v kupě Abell 2877 vyzvrátilo mohutné proudy plazmatu. Od té doby pohasínaly a pohasínaly, až teď nějaká událost, není jasné jaká, vyslala do plazmatu rázové vlny. A zjevila se rádiová medúza. Hodgson tým rozhodně nechce medúzu pustit zpátky do vesmírného oceánu a hodlá ji dál pozorovat, především s pomocí radioteleskopů Square Kilometre Array, až bude tato soustava kompletní.
Video: Astronomers see a ‘Space Jellyfish’
Literatura
V kupě galaxií se zrodil rádiový fénix v podobě přízračné medúzy - Osel.cz
Read More
No comments:
Post a Comment