Televize Nova se po sedmi letech chystá na zásadní změnu podoby svého zpravodajského studia. „Zatímco teď jsme používali polovinu pro zpravodajství a polovinu pro publicistiku, nové multifunkční studio budeme využívat pro zpravodajství i publicistiku celé,“ nastiňuje chystané novinky ředitel zpravodajství Kamil Houska. Velké studio, z něhož se odbavují všechna vydání Televizních novin v průběhu dne anebo nedělní Střepiny, teď prochází totální přestavbou a místo moderátorů nebo kameramanů se v něm pohybují dělníci.
„Dříve bychom předělávali půlku studia a z druhé poloviny vysílali. Ale to teď nejde, když se pracuje v celém prostoru,“ vysvětluje šéf grafiků TV Nova Radovan Černý. „Zároveň víme, že na stavbu a trénink v novém prostředí je potřeba několik měsíců. Takže jsme řešili, jak vysílat Televizní noviny, aby divák co nejméně poznal rozdíl,“ pokračuje Kamil Houska.
Tým techniků, grafiků a zpravodajství vymyslel náhradní řešení s využitím záložního studia. To má ovšem oproti standardnímu studiu s velkoplošnou obrazovkou a velkorysým prostorem zásadní rozdíl: má sotva čtvrtinovou velikost. Světla jsou níž, stěny blíž a místo reálných kulis je spousta zelené klíčovací plochy.
Při osobní návštěvě člověka napadne, že z takového studia není možné odbavovat hlavní zpravodajství včetně sportu a počasí, aniž by na obrazovce nebyl poznat rozdíl. Prostor má něco kolem třiceti metrů čtverečních a technika je v něm tak natěsnaná, že nejsou možné ani pojezdy kamer. Přitom zpravodajství Novy za běžných okolností střídá různé záběry studia včetně kamerového jeřábu.
„Dřív to pro nás bylo záložní studio, když nastala nějaká porucha, teď z něj vysíláme každý den několik relací. Splňuje všechno to, co potřebujeme, na dobu několika měsíců,“ poznamenává ředitel zpravodajství. Zástupci kreativního oddělení, servisních složek, kameramanů, střihačů, ale třeba také maskérek nebo kostymérek společně vymýšleli, jak s využitím zelené klíčovací plochy nasimulovat co nejvěrnější prostředí původního studia. Malý zelený prostor má totiž své objektivní nevýhody, od svícení po líčení. Zatímco při filmovém natáčení a postprodukci je čas všechno vyladit a případně dodatečně vyretušovat, při živě odbavovaném zpravodajství se musí počet rušivých faktorů snížit na minimum.
„Snažíme se dělat něco, co v normální postprodukci trvá týdny, v reálném čase,“ říká Lukáš Kobl, vedoucí oddělení servisních služeb TV Nova.
Kouzlo náhradního studia je v tom, že nejde o prosté klíčování, kde by se jen za moderátory objevovalo předtočené prostředí. Vznikla kompletní 3D virtuální kopie všech zpravodajských setupů od Poledních Televizních novin po hlavní večerní zprávy, svůj počítačový model mají také Střepiny. Jediné, co je v současném studiu reálné, je stůl pro moderátory. Ale i ten je nově vyrobenou kopií původní dekorace. Důvod je jednoduchý: originální stůl má lesklou horní desku, která tak vytvářela odrazové plochy a v náhradním prostředí nešla použít. Nový stůl má tedy matný povrch.
V klasickém virtuálním studiu jsou trackovací body, pomocí nichž se sleduje pohyb kamer v prostoru, a podle toho se mění generované prostředí. Ale náhradní zpravodajské studio je nepoužívá, jde o trackless technologii. „Kameramani přijdou na své pozice a zkalibrují kamery podle šablon. Zaaretují je na pozicích a jdou pryč. A už do toho nikdo nesmí ani drknout,“ glosuje Radovan Černý.
V záložním studiu byly původně tři kamery, kvůli simulování prostředí Televizních novin do něj přibyla ještě jedna. Ta nahrazuje záběry z kamerového jeřábu. Ve skutečnosti jsou však všechny čtyři kamery statické – veškeré nájezdy a přibližování virtuálně generuje software. Počítač se stará nejen o vytvoření umělého prostředí studia, ale také o vkládání veškeré dynamické grafiky, která se v něm objevuje. V reálném čase tedy zpracovává například pozadí na (virtuální) obrazovce za moderátory anebo grafiku, kterou diváci vidí vpředu na moderátorském stole. Stíhá také vkládat veškeré lišty s titulky.
„V jeden okamžik se renderuje prostor 3D objektu, v němž se nacházejí moderátoři. Do toho plníme z jednoho zdroje animace na stole, další animace se mění za moderátory podle reportáže a pak je tu ještě třetí stěna, která má také svůj zdroj dat,“ vyjmenovává šéf grafiků.
Velké množství dopočítávaných dat si vyžádalo jinou práci se zvukem. „Zpracování obrazových dat nějakou dobu trvá, docházelo by tam tedy k nezanedbatelnému posunu zvuku. V normální televizi jsou to plus minus dva snímky a to nikdo neřeší, ale tady jsme se dostávali na zpoždění 14–17 snímků, a to už je několikanásobek toho, co je znatelné,“ dodává Lukáš Kobl.
Hardware, který se o odbavení virtuálního prostředí stará, tu v nadsázce označují za „lepší herní počítač“ – pokud by ovšem takový počítač měl pár desítek GB operační paměti. 3D modely byly navrženy tak, aby byly co nejvěrnější ve srovnání s reálným prostředím, na druhou stranu se ale respektovaly objektivní limity, aby generování scény netrvalo neúměrně dlouho.
Kvůli vysílání z nového studia se musela jinak nastavit teplota světel. V původním prostoru se svítilo teplejší žlutou, zatímco ve virtuálním prostředí se svícení blíží dennímu světlu. Na pleti je to hodně vidět. Nejenom kvůli tomu se muselo vymyslet nové líčení pro moderátory. Změna musela nastat také u oblečení, doplňků a účesů.
Od prvního podnětu k prvnímu vysílání z náhradního studia uplynulo zhruba půl roku. Do koordinace týmů a nezbytných příprav zasáhla třetí vlna koronaviru a s ní spojená přísná opatření. Příprava nového studia tak trochu vyprovokovala změnu myšlení. V režii si třeba museli zvyknout, že nepřepínají kamery, ale připravené grafické scény.
Ve spolupráci s oddělením programu a on-air promotion se mimo jiné musela vymyslet několikaminutová náplň oddělující Televizní noviny a Sportovní noviny. Jak už zaznělo, prostor je tak malý, že by se do něj nevešly dekorace pro obě relace vedle sebe. Na změnu scény a další nezbytné kroky jsou pouhé tři minuty, což se při testování ukázalo jako minimální čas, za který se dá všechno zvládnout.
„Skončí Televizní noviny, musí se odstrojit moderátoři od portů, musíme dát pryč stůl, dorazí moderátor sportu a toho musíme nasvítit a naklíčovat, protože stojí na jiném místě. Za tři minuty se rozjede znělka Sportovních novin, a i kdyby tam v tu chvíli ještě stály maskérky, tak je snad odvysíláme,“ popisuje Radovan Černý šrumec, který nemá divák šanci vidět.
Všechno je vypočítané na centimetry – doslova. Při vytváření virtuálního prostředí se kalkulovalo i s výškou moderátorů.
Při relaci o počasí musela Nova oželet původní ovládání grafiky pomocí technologie Kinect, která reagovala na pohyby rukou. „Celé počasí je na stejném principu, jako teď používáme u náhradního studia. Takže bychom se dostali do situace, kdy bychom vlastně do virtuálního studia promítali další virtuální studio, a tam už bychom naráželi na výpočetní výkony a zpoždění, které bychom nedokázali kompenzovat,“ vysvětluje Lukáš Kobl. Grafiku počasí tedy ovládá režie.
„Všichni jsme si řekli, pojďme odvysílat z tohoto studia nejlepší Televizní noviny, jakých jsme za daných podmínek schopni,“ podotýká Lukáš Kobl. Ze studia se začalo vysílat v druhé polovině dubna a přes veškeré dolaďování je i po měsíci cvičenému oku jasné, že nejde o reálné prostředí. „Kdyby ovšem byl výsledek stoprocentně nerozeznatelný od skutečného studia, tak bychom se potom nemuseli stavět s tím novým,“ glosuje šéf oddělení servisních služeb. Většinový divák Novy ale zásadní rozdíl nezaznamená.
„Máme několikafázové jištění. Když vypadne software, jsou za ním ještě dva další enginy, které to mohou převzít. Přičemž pokud vypadne jednička, tak než se dostaneme ke třetímu systému, tak jednička už mezitím zase naběhne,“ pokračuje Radovan Černý.
Z náhradního prostředí se bude vysílat několik měsíců. Pak čeká celý tým další výzva – souběžné zprovozňování přestavěného velkého zpravodajského studia. Poslední větší změny se v něm odehrály v roce 2014. Kdy přesně plánují nové studio spustit, zatím na Nově říkat nechtějí.
Nova vysílá zprávy z klíčovaného studia. Pohyb kamer simuluje chytrý software - Lupa.cz
Read More
No comments:
Post a Comment