Každý rok na přelomu července a srpna vylétají ze souhvězdí Persea padající hvězdy. Meteorický roj, který právě kvůli tomu dostal název Perseidy, bude letos možné pozorovat lépe než v předchozích letech. Výjimečně ho nebude svým zářením rušit Měsíc. Pokud noční oblohu nezakryjí mraky, nejjasnější budou Perseidy v noci z 12. na 13. srpna.
V těchto dnech Měsíc "couvá", jeho srpek ubývá a 8. srpna bude v novu, na obloze tedy nebude vidět vůbec. Obloha zčerná a právě v tu chvíli jsou padající hvězdy vidět nejlépe. Tato měsíční fáze přichází letos ve chvíli, kdy dráhu planety Země zkříží meteorický roj Perseid. Jejich částice hoří v zemské atmosféře, a lidé tak pozorují jev zvaný padající hvězdy. V noci z 12. na 13. srpna budou Perseidy na svém letošním maximu.
"Frekvence meteorů pozvolna stoupá až do noci maxima. V průběhu této noci uvidíme na bezměsíčné obloze mimo města, zejména mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní, až 80 meteorů za hodinu," popsal astronom Petr Horálek. Až dvacítka z nich podle něj může být opravdu jasná.
Noc maxima roje bude ale bohatá nejen na meteory. V podvečer 12. srpna bude nad západním obzorem možné pozorovat "večernici", tedy planetu Venuši. Později se objeví jasný úsek Mléčné dráhy, části naší galaxie. Potáhne se přes celou oblohu a vlevo od jejího centra zazáří Saturn. Východně od něj bude ještě jasnější Jupiter. Krátce před půlnocí se nad severovýchodem začne objevovat souhvězdí Býka. Časně ráno pak podívanou zakončí vycházející Orion.
"Podmínky jsou letos ideální hlavně proto, že na obloze bude Měsíc pouze ve fázi úzkého srpku. V noci maxima zapadá už zvečera, a nebude tedy rušit svým svitem. Bude tak možné spatřit i nejslabší meteory," upozornil astronom.
Průzkum planetek mimo oběžnou dráhu Země
Do deseti let se česká firma SAB Aerospace, zaměřená na kosmický průmysl, chystá vyslat misi k asteroidu mimo oběžnou dráhu Země. Družice by by kolem něj měla proletět a určit složení jeho povrchu. Využije k tomu laser, který odpaří kus asteroidu a kamera následně určí jeho složení stejně, jako složení plazmatu meteorů.
"V budoucnu si lze také představit flotilu malých satelitů zkoumajících meziplanetární prach uvolněný z asteroidů pomocí hmotnostních analyzátorů, stejně, jako to bude demonstrovat projekt Slavia," vysvětluje Martin Ferus ze SAB Aerospace.
Projekt Slavia (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications) vznikl na poptávku Evropské kosmické agentury a českého ministerstva dopravy, které na misi a související projekty vyčlenilo přes miliardu korun. Do čtyř let Češi vyšlou na oběžnou dráhu Země dvě družice. Ty mají zkoumat složení malých těles, jež se pohybují sluneční soustavou, meteoroidů a asteroidů, neboli planetek. Přinést by měly informace, na kterém z mnoha vesmírných těles by mělo dobývání surovin význam.
Lidem pozorujícím noční oblohu se zdá, že padající hvězdy vylétají ze souhvězdí Persea. Do zemské atmosféry vstupují rychlostí 59 kilometrů za sekundu. Začínají zářit ve výšce 120 kilometrů nad zemí, pohasínají o desítky kilometrů níže. Do atmosféry přilétají z jednoho směru. Proto se zdá, jako by jejich dráha vycházela z jediného bodu na obloze. Ten se odborně nazývá radiant.
Souhvězdí Persea z našeho pohledu vůbec nezapadá, meteory tak jsou viditelné celou noc. Nejvíc jich je vidět od půlnoci do rozbřesku. V té době je Perseus vysoko nad obzorem a stoupá až k nadhlavníku. Většina meteorů proto září právě nad obzorem.
Perseidy jsou sice aktivní už od 17. července a z oblohy mizí 24. srpna, astronom Horálek však upozorňuje, že po noci maxima jejich frekvence výrazně klesá.
Lidé je pozorují už celá tisíciletí, první dochované zmínky o nich pocházejí ze 3. století. Lidé si jich tehdy všimli krátce po umučení svatého Vavřince, v tehdejší římské říši oblíbeného světce. Jako církevní hodnostář odmítl poslechnout rozkaz císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Popraven byl 10. srpna roku 258, několik dní poté lidé uviděli z nočního nebe padat třpytivé slzy. Roji Perseid se proto začalo říkat "slzy svatého Vavřince".
Jako astronomický úkaz zkoumal Perseidy italský astronom Giovanni Schiaparelli ve druhé polovině 19. století. "Byl prvním, kdo našel přímou spojitost meteorů s kometami a určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle," uvedl Horálek. Prachové částice meteorického roje jsou menší než zrnka písku a tvoří je křehký kometární materiál, při průletu zemskou atmosférou se vypaří. Uvedená kometa se naposledy přiblížila ke Slunci v roce 1992, znovu se tak stane až v roce 2126.
Také letos se v noci maxima koná komentované pozorování Perseid v areálu hvězdárny ve středočeském Ondřejově. Astronomický ústav Akademie věd ČR ho pořádá na tamní radarové louce. Lidé by podle pořadatelů měli 12. srpna přijít před setměním, aby později světlem nerušili ostatní účastníky. Pozorování oblohy bude také ve Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Těsně po maximu, v sobotu 14. srpna, se pak koná tradiční akce Den a noc na Jizerce.
Blíží se noc jasných Perseid, letos bude podívaná na padající hvězdy výjimečná - Aktuálně.cz - Aktuálně.cz
Read More
No comments:
Post a Comment