Řada T od výrobce Xiaomi je poměrně zvláštní kategorií smartphonů. Nachází se totiž na horním okraji vyšší střední třídy, byť dovede nabídnout i některé prvky výbavy, které ještě nedorazily ani do prémiového segmentu. Na druhou stranu však ve výbavě najdete i pár kompromisů.
Model 11T Pro je toho jasným důkazem. Ačkoli formálně spadá v nabídce Xiaomi za současnou špičku v podobě modelu Mi 11, v lecčem ji umí i předehnat. Asi nejlépe jej proto vystihuje kategorie „zabijáků top modelů“, pro něž platí, že za méně peněz dostanete mnohdy i lepší výbavu. 11T Pro pak přidává i pomyslnou třešničku na dortu v podobě neuvěřitelně rychlého nabíjení, které u žádného jiného telefonu na tuzemském trhu nenajdete.
Bude se mi Xiaomi 11T Pro líbit?
Hned na úvod si můžeme vyjasnit, kde se nejvíc šetřilo. Materiálově nám model 11T Pro připadá spíš jako něco z běžné střední třídy. Záda jsou pokrytá lesklým plastem, který se okamžitě ušpiní od otisků prstů, a boky by sice měly být kovové, jenže jsou také potažené vrstvou plastu. Ve výsledku se o nějakém prémiovém pocitu z držení v ruce nedá mluvit.
Telefon patří spíš k těm větším s rozměry 164,1 x 76,9 x 8,8 mm a ani se s 204 gramy nedá označit jako vyloženě lehký. Líbí se nám ovšem jeho hranatější design a zaoblená záda pak přispívají k pohodlnějšímu držení v ruce. Telefon má také horní hranu zarovnanou tak, že na ní umí telefon stát, ovšem vespod je naopak zaoblený, takže zde najdete drobnou designovou asymetrii.
Stejně jako loni je v horní a spodní hraně telefonu natěsnáno všechno, co jen jde: na vršku těla naleznete mikrofon a infračervený port, vespod pak reproduktor, USB-C konektor i slot pro SIM. Na bocích jsou tak jen tlačítka pro ovládání hlasitosti a čtečka otisků prstů, která zároveň slouží pro vypnutí/zapnutí displeje.
Zadní modul s fotoaparáty není příliš vystouplý, a ačkoli je poměrně velký, ukrývá jen tři senzory společně s LED diodou a mikrofonem. My jsme testovali poněkud konzervativní šedou barvu, telefon se ovšem prodává také v bílé a modré. Telefon je také lehce odolný proti vodě, certifikace IP53 naznačuje, že by mu nemělo vadit lehké pocákání, déšť apod.
Jak se nám líbí displej?
Loňský předchůdce se pyšnil velice rychlým 144Hz IPS panelem, což se letos neopakuje. Není třeba se bát, Xiaomi totiž letos sáhlo po stále výborné kombinaci AMOLED panelu s obnovovací frekvencí 120 Hz. To zaručí, že s podáním barev a plynulostí pohybu různých animací či obrazu ve hrách budete zcela spokojeni.
Displej každopádně patří k těm větším, má úhlopříčku 6,67 palce a rozlišení 1 080 x 2 400 pixelů. Je plochý a najdete v něm také průstřel pro čelní selfie kamerku. Kryje jej krycí sklo Gorilla Glass Victus. Maximální jas 1 000 nitů je také dostačující, s čitelností za přímého slunečního svitu nebude problém. Už jsme zmínili, že čtečka otisků prstů není pod displejem, nýbrž v bočním tlačítku. To vůbec nevadí, někomu to tak může vyhovovat i víc.
Co výkon a výbava?
Velice nás těší, že Xiaomi osadilo telefon tím nejlepším, co šlo. Srdcem telefonu je stále nejvýkonnější procesor Snapdragon 888 s podporou 5G sítí. Kapacita operační paměti je stále slušných 8 GB. Dohromady to stačí na skóre přes 800 tisíc bodů ve výkonnostním testu AnTuTu, což v podstatě znamená, že se telefon řadí k současné špičce ve výkonu na trhu a nezalekne se žádné náročné aplikace ani hry.
Telefon je na českém trhu dostupný ve dvou paměťových variantách: 128 nebo 256 GB (operační paměť je stejná). Dejte si ovšem pozor, v telefonu je místo pouze na dvě SIM (z obou stran šuplíčku jedna), ovšem na kartu microSD se zapomnělo. Zejména zájemci o 128GB verzi by se sami sebe měli zeptat, jestli jim to do budoucna bude stačit. Fyzickou konektorovou výbavu jsme zmínili, je zde pouze USB-C. V té bezdrátové pak vedle podpory 5G sítí najdete také NFC, Bluetooth 5.2 a infraport.
Software telefonu je postaven na základech operačního systému Android 11 s grafickou nadstavbou MIUI 12.5. Ta si zakládá na minimalistickém vzhledu, a kdo měl někdy telefon Xiaomi v ruce, tak pozná bez problémů i prostředí tohoto telefonu. Dalším znakem je například znatelně přepracované menu rychlých voleb v horní roletce, které nápadně připomíná to u iPhonů. Další specialitou je třeba druhá plocha zamknuté obrazovky, kde můžete mít rychlý přístup k dálkovému ovladači či svítilně.
Aplikační balast je téma, které připomínáme s každým novým modelem výrobce, a pokaždé máme pocit, že se dál zhoršuje. V základu zde najdete sociální sítě LinkedIn, TikTok či Facebook, aplikaci Netflixu, nákupní portál Amazon či Aliexpress, kancelářský balíček WPS Office a hromadu nástrojů jako kompas či skener nebo službu pro sdílení souborů. Hned na domácí ploše najdete dva zástupce nástrojů pro optimalizaci a čistění systému, přičemž jeden odkazuje ve svém menu na druhý, což nám přijde celkem zbytečné.
Co to rekordně rychlé nabíjení?
Sám o sobě dnes už 5 000mAh akumulátor žádné pozdvižení nevyvolá, i když uznáváme, že je to velice slušná kapacita, která vystačí klidně i na dva až tři dny provozu, pokud telefon tolik nezatěžujete. Co telefon činí tolik zajímavým, je však podpora rekordně rychlého 120W nabíjení. Na rovinu se přiznáme, že nás rychlost nabíjení až zaskočila. Výrobce slibuje, že s přibalenou 120W nabíječkou se dostanete do plné kapacity za 17 minut, což není tak docela pravda, i tak je ale výsledek fantastický.
Nám se s telefonem a příslušnou nabíječkou povedlo zcela „mrtvý“ telefon oživit na plný stav nabití za 22 minut, což je stále skvělý čas. Doposud jsme měli jako rekord zapamatované různé konkurenční 67W modely, které se zvládly nabít zhruba za 35–40 minut, model Xiaomi 11T Pro však posouvá hranici rychlosti nabíjení zas o něco dál.
Oproti levnějšímu sourozenci 11T má Pro verze i lepší (a větší) nabíjecí adaptér
Jaký má takto rychlé nabíjení s vysokým výkonem vliv na životnost baterie, co se dlouhodobého používání týče, z logiky věci neumíme říct. Výrobce nicméně zákazníky ujišťuje, že i takto rychlé nabíjení je bezpečné a telefon s integrovanými senzory bedlivě sleduje zahřívání baterie při nabíjení. My jsme sledovali jen zahřátí samotného telefonu při nabíjení a zdálo se nám, že je zahřátý tak zhruba stejně, jako jsme zvyklí od ostatních smartphonů.
Jak Xiaomi 11T Pro fotí?
Po stránce fotoaparátu se nám zdá, že novinka měla na víc. Xiaomi nejspíš nechtělo tento aspekt úplně odbýt, ovšem zároveň bylo potřeba trochu ušetřit. Výsledkem tak je sestava fotoaparátů srovnatelná s modely střední třídy, jako je například Redmi Note 10 Pro. Zde zkrátka žádnou specialitku nenajdete.
Asi nejvíc budete využívat hlavní 108Mpix snímač se světelností f/1,75. Bohužel mu chybí optická stabilizace, což je další ústupek třeba i oproti loňskému modelu 10T Pro, který ji měl. Vedle toho zde pak najdete také 8Mpix širokoúhlý senzor (úhel záběru 120 stupňů) a také 5Mpix kamerku pro focení makrofotografií. Čelní fotoaparát pak disponuje rozlišením 16 Mpix (f/2,0).
K fotoaparátu lze říct hlavně to, že primární 108Mpix snímač nefotí vůbec špatně, ovšem zároveň bychom jej neoznačili jako nějakého přeborníka mezi fotoaparáty smartphonů. Ano, za dobrého světla umí pořizovat líbivé fotografie (které ještě o to víc vyniknou na AMOLED displeji), zároveň však nedoporučujeme moc fotografie ořezávat, detaily se v základním režimu, kdy senzor spojuje sousední pixely do 12Mpix rozlišení, celkem ztrácejí. V nočním režimu je pak také absence optické stabilizace znát.
Širokoúhlý fotoaparát i makrokamerka jsou zde spíš do počtu, respektive širokoúhlý senzor je použitelný aspoň za dobrého světla, byť často trpí na chromatickou aberaci. Na makrokamerku nejspíš po čase úplně zapomenete. Celkově máme zkrátka pocit, že je fotoaparát modelu 11T Pro docela průměrný a zkrátka jen dostačující.
Mám si Xiaomi 11T Pro pořídit?
Jak už jsme v úvodu zmínili, Xiaomi 11T Pro nepatří do prémiové kategorie díky své nižší ceně, která začíná na 15 999 korunách za model s 128 GB úložiště pro data. Za dvojnásobnou paměť si připlatíte další tisícikorunu. Je to v podstatě taková třída sama o sobě: telefony, které jsou na vyšší střední třídu už trochu drahé, ale na prémiovou kategorii ještě docela levné.
Xiaomi 11T Pro vyniká zejména v tom, co dává výrobce pořádně na obdiv: výkon, displej a také extrémně rychlé nabíjení. Ve všech těchto ohledech je to v podstatě top model. Na druhou stranu jej ale brzdí trochu levněji působící konstrukce a také vcelku průměrný fotoaparát. Mrzet také může iabsence podpory paměťových karet. Někde ale výrobce zjevně šetřit musel.
Když si ovšem odmyslíme rychlé nabíjení, hned nás napadne se rovnou poohlédnout po sourozenci 11T. Toho jsme měli po celou dobu testování k dispozici také a v podstatě je to ten samý telefon, pouze s o trochu méně výkonným procesorem Dimensity 1200 (stále je to však téměř špička) a také „jen“ 67W nabíjením. Stojí přitom už jen 12 999 korun za základní 128GB verzi. Najednou tak máme pocit, že ony tři tisíce navíc jsou jen za ono extrémně rychlé nabíjení. A v tuto chvíli je tak vhodné se ptát, zda vám to za to opravdu stojí.
Co se konkurence týče, zde to má naopak Xiaomi celkem lehké. Žádný jiný telefon se nenabíjí tak rychle: v tomto ohledu není co řešit. Pokud vám o to ovšem tolik nejde, pak je tu v podstatě jediný další konkurent, kterým je Realme GT. Má stejný procesor, zbytek výbavy také velice podobný a stojí 12 999 korun. To je ovšem v podstatě jediný konkurent, jinak podobně výkonné modely začínají až na cenách okolo 20 tisíc korun (Asus Zenfone 8, OnePlus 9). Ty budou ovšem lépe fotit, takže je možné, že i takový příplatek může mít pro někoho smysl.
Xiaomi boří hranice rychlosti nabíjení. Test Xiaomi 11T Pro - iDNES.cz
Read More
No comments:
Post a Comment