Některé procesory AMD Ryzen 5 7600X mají 2 CCD místo jednoho - Svět hardware

Nové procesory AMD Ryzen využívají chipletovou architekturu, kdy mají jedno nebo dvě CCD a k tomu IO chiplet. V zásadě platí, že jedno CCD má nanejvýš 8 jader, takže 12 a 16jádrové modely mají logicky dvě CCD, zatímco 6 a 8jádrové verze mají CCD jen jedno. Youtuber de8auer ale ukázal velmi zajímavou věc. Při odstraňování heatspreaderu z Ryzenu 5 7600X ho potkalo velké překvapení. Očekával zde jediné CCD, nicméně fyzicky se tu nacházela dvě.

Při testu s teplotní kamerou vyšlo najevo, že jedno CCD bylo nefunkční a jeho teplota se při zátěži nezvyšovala, takže aktivní je tady jen jedno. Nezodpovězenou otázkou je, proč se zde nachází jedno neaktivní CCD. Může jít o Ryzen 9 7900X, u kterého bylo jedno CCD vadné, ale to nevíme s jistotou. Co si o tom myslíte vy? Jaký může být důvod toho, že AMD v Ryzenech 5 7600X občas používá i dvě CCD?

Adblock test (Why?)

Některé procesory AMD Ryzen 5 7600X mají 2 CCD místo jednoho - Svět hardware
Read More

Vyhrajte notebook Macbook Air 2022 s M2 procesorem. Drahý luxus od Apple - iDNES.cz

Apple nedávno představil novou řadu Macbook Air, jejich řadu tenkých a přenosných notebooků se skvělým výkonem, který můžete získat.

Čeká vás celohliníkové tělo, které je jen 1,13 centimetrů tenké a celý stroj váží pouhých 1,24 kilogramů. Notebook je zcela tichý a bez větráčků, přesto extrémně výkonný díky novému M2 čipu. Ten je až 15x rychlejší než předchozí generace Macbooků s procesorem od Intelu. Je také velmi úsporný, což znamená, že baterie vydrží 18 hodin.

Fantastický 13,6palcový Liquid Retina je největší a nejjasnější displej, jaký kdy Macbook Air měl. Text je na něm dokonale čitelný a fotky i filmy jasnější, živější, s větším kontrastem a ostrými detaily. Nechybí ani vylepšená webkamera, bohatý prostorový zvuk soustavy čtyř reproduktorů a odemykání počítače pomocí otisku prstů. Novinkou je také magnetický MagSafe konektor pro pohodlné nabíjení.

Co získají členové iDNES Premium?

Pokud jste členy iDNES Premium a správně odpovíte soutěžní otázku, získat můžete Macbook Air 2022 s M2 procesorem, 16 GB operační paměti a 256 GB SSD diskem v barvě Starlight.

Cena je v hodnotě 43 000 Kč.

Tato akce platí pouze pro předplatitele iDNES Premium

Získejte i další exkluzivní výhody

Jako člen navíc:

• Máte k dispozici více jak 30 000 prémiových textů na iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
• Získáte přístup ke všem našim novinám a časopisům online a zdarma
• Přednostně pořídíte vstupenky na koncerty v síti Ticketportal a mnohem více

Adblock test (Why?)

Vyhrajte notebook Macbook Air 2022 s M2 procesorem. Drahý luxus od Apple - iDNES.cz
Read More

Stolní vs. přenosný sluchátkový zesilovač s D/A převodníkem. Jaké jsou rozdíly a jaký vybrat? - AVmania.cz

Pokud jste již někdy hledali sluchátkové zesilovače se zabudovaným převodníkem, nejspíše jste narazili na internetové obchody, které je mají ve dvou kategoriích. Ty bývají nazývány různě, ale jednu skupinu můžeme nazývat jako stolní nebo domácí zesilovače, které připojíte k počítači a běžně s nimi nemanipulujete, a přenosné, které spíše než s počítačem používáte s mobilem na cestách. Vybízí se hned otázky – jaké jsou mezi nimi rozdíly či hrají odlišně?

Dva typy přenosných sluchátkových zesilovačů s převodníkem

Aby naše srovnání bylo důkladné, budeme rozlišovat mezi přenosnými sluchátkovými zesilovači s integrovanou baterií a bez ní. Obě kategorie se liší rozměry, hmotností, konektory i výkonem, nicméně hlavním faktorem je jiná výdrž akumulátoru samotného telefonu nebo obecně přístroje, z něhož hudbu přehráváte, a ve výkonu sluchátkového zesilovače.

Zejména pokud máte náročná sluchátka nebo rádi posloucháte nahlas, baterie mobilu klesá velmi rychle při použití zesilovače bez vlastní baterie. Řádově se mohou ubytá procenta pohybovat okolo desítek procent baterie za hodinu proti jednotkám. Na druhou stranu energie na uživení sluchátek je potřeba stejně a v druhém případě musíte posléze dobíjet dvě zařízení. Na druhou stranu sluchátkové zesilovače s vlastní baterií mohou mít vyšší celkový výkon a zvládnout rozpohybovat měniče, jež zesilovače bez akumulátoru nezvládnou.

Bez baterie může sluchátkový zesilovač s D/A převodníkem vypadat jako flashdisk

Klíčovým rozdílem jsou i rozměry. Pokud problém není ve výkonu zesilovače, možná se rozhodnete na první pohled podle porovnání rozdílných možností – jeden model velký jako flashdisk a druhý větší a těžší než mobil. Ještě mohou rozhodnout dostupné konektory, malé zesilovače na ně nebudou mít dost prostoru a to samé platí pro přepínače a ovládání.

Zde na testovaném Toppingu NX4DSD se nachází nejen linkový výstup pro zapojení například reproduktorů, ale i přepínač vysokého a nízkého zisku nebo přepínač režimu zvýšení basů. To vše doplňuje pohodlný ovladač hlasitosti, který v nulové pozici vypíná celé zařízení. Nicméně tento model zároveň podporuje dnes již (minimálně morálně) zastaralý standard micro USB.

Pro testovací účely jsme porovnávali tato zařízení:

• Topping NX4DSD (přenosný s baterií)
• Shanling UA2 (přenosný bez baterie)
• Sony WH-1000XM5 (DAP)
• Topping DX5 (stolní zesilovač)
• iFi Zen DAC V2 (stolní zesilovač)

Konektory

Přenosný Topping NX4DSD však nemá tak velkou nabídku portů jako běžné stolní sluchátkové zesilovače s převodníkem. Předně bychom si však měli rozdělit porty na několik kategorií. V nich budu ještě rozlišovat symetrické a nesymetrické konektory, rozdíl mezi nimi je zejména v maximálním možném přenosu výkonu a v náchylnosti na rušení z kabelů nebo přístrojů vedle kabelů přenášejících zvuk. Symetrické připojení s konektory jako jack 4,4 mm, jack 2,5 mm, XLR 4pin či dvojice třípinových XLR portů je v obou ohledech lepší než nesymetrické propojení typicky skrze jack 3,5 mm či 6,3 mm.

První kategorií jsou vstupy. Pokud se bavíme o sluchátkovém zesilovači i s D/A převodníkem, všechny vstupy jsou typicky digitální. Pro běžného uživatele je základem USB konektor pro propojení s mobilem nebo počítačem, typickými porty jsou USB-B, micro USB nebo USB-C. Stolní zesilovače s převodníkem mívají i další vstupy jako optiku nebo coaxial a můžete mezi zdroji zvuku přepínat za běhu.

Přenosné zesilovače většinou nabízí minimum výstupních portů

Druhou podstatnou kategorií jsou sluchátkové výstupy. Základem je vždy nesymetrický jack konektor, na přenosném zařízení bude spíše 3,5mm, zatímco u stolních přístrojů často spíše 6,3mm. Vedle toho ještě můžete mít další symetrické připojení, na kompaktním zařízení se bude jednat spíše o 2,5mm jack, u většího přístroje zase 4,4mm jack. High-endové zařízení mohou disponovat ještě 4pinovým XLR konektorem, který je robustnější než klasický jack, a naleznete jej u některých drahých sluchátek nebo náhradních kabelů.

Stolní zesilovače mají mnoho vstupních i výstupních portů

Bonusovou kategorií jsou linkové výstupy. Ty slouží pro připojení aktivních reproduktorů nebo dalších zařízení v řetězci. Na přenosných sluchátkových zesilovačích s D/A převodníkem nejsou často k vidění, nicméně na stolních přístrojích jsou většinou dostupné. Takovýmto výstupem může být běžný nesymetrický 3,5mm jack nebo ekvivalentní cinch, můžeme se ovšem setkat se symetrickými řešeními jako 4,4mm jack nebo s dvojicí 3pinových XLR konektorů. Velmi výjimečně mohou být na zadní sluchátkového zesilovače i výstupy koncového zesilovače pro pasivní reproduktory.

Ovládání

Množství ovládacích prvků většinou závisí na velikosti samotného zařízení. Můj cestovní Shanling UA2 má jen jediné tlačítko Mode pro připojení ke konzolím a žádnou aplikaci pro PC ani telefony. Topping NX4 už má pohodlný kruhový ovladač hlasitosti a přepínače pro zisk a zvýšení basů. Některé podobné přenosné přístroje mívají přepínač mezi baterií a napájením, což je činí skvěle použitelné pro stolní i přenosné užití.

Stolní sluchátkové zesilovače s D/A převodníkem mají většinou mnohem více prostoru pro ovládací prvky. Na přední straně mají kromě voliče hlasitosti i další tlačítka či přepínače. Tím to ovšem nekončí, protože pokročilejší přístroje disponují displejem, dálkovým ovládáním nebo i dalším ovládacím softwarem.

Rozdíl ve velikosti přenosného s stolního zařízení je velký, proto se liší počet ovládacích prvků a konektivita

Stolní přístroje potřebují více ovládacích prvků, i protože je nutné přepínat mezi vícero vstupy a výstupy. Také v sobě mohou obsahovat více elektroniky a vyšší výkon například pro softwarové zvýšení úrovně basů, rozšíření prostoru hudební scény nebo disponují mnoha různými filtry.

Pro plné využití malého a přenosného zařízení většinou nepotřebujete spoustu tlačítek a přepínačů, stačí jednoduchý přístroj, který zapojíte do mobilu, a vše funguje. Až u často komplikovanějších hudebních řetězců u domácích sestav potřebujete mnohem detailnější nastavení a pokročilejší ovládání. Této logice odpovídají i možnosti sluchátkových zesilovačů s D/A převodníkem.

Desktopová zařízení mohou mít i dálkový ovladač

Trošku odlišnou kategorií jsou ohledně ovládání hudební přehrávače. Ty lze v mnohém považovat za přenosné sluchátkové zesilovače s D/A převodníkem a s implementovanou baterií, nicméně k tomu obsahují i samotný přehrávač a několik dalších ovládacích prvků, takže plně nahradí například mobil. Pokročilejší DAPy mají displej a mnoho velmi detailního nastavení, k tomu mívají jednoduché ovládání hlasitosti a možnosti přepínání nebo pozastavování skladeb.

Zvuk

Zvukově nejsou mezi kategoriemi stolních, přenosných převodníků a DAPů zásadní rozdíly. Pokud koupíte levný přístroj z jakékoli kategorie, nebude hrát zrovna skvěle. Pokud v každé kategorii koupíte nejlepší možné zařízení, mohou se sice lišit v charakteristice zvuku, ale technicky budou na špičkové úrovni, jen jejich výkon bude odlišný.

Přenosné sluchátkové zesilovače s D/A převodníkem s implementovanou baterií a DAPy mají drobnou nevýhodu ve vyšších nákladech kvůli dodatečným součástkám. Tedy pro dosažení shodné kvality se stolním zesilovačem budete nejspíše sáhnout po mírně dražším přístroji.

Pokud budete lovit v levných vodách, často se setkáte s přístroji, které se snaží vylepšovat hudbu. To platí pro stolní i přenosné přístroje. Když se ale dostanete do audiofilského sektoru trhu s neutrálním podáním zvuku, rozdíl bude zejména ve výkonu. Například Topping NX4DSD byl v mnoha technických ohledech na úrovni iFi Zen Dac V2 či kousek pod ním, oba přístroje už mají detailní a neutrální podání hudby, ale zvýrazňují nedokonalosti skladeb.

Konkrétněji nejčastější technický rozdíl mezi levnějšími a dražšími zařízeními je v jemnosti a přirozenosti podání hudby, někdy také v hutnosti a rozlehlosti scény. Levnější přístroje mívají tendence více zvýrazňovat nedostatky skladby, protože neumí dodávat hudbě detaily tak přirozeně jako kvalitnější zesilovače s D/A převodníkem.

Takže co s tím

Pokud vybíráte vhodný sluchátkový zesilovač s D/A převodníkem, předně se soustřeďte na to, jak jej hodláte používat a jaké konektory budete potřebovat. Také nezapomeňte na možnost mít jak stolní, tak i přenosné zařízení, protože komu by se chtělo neustále připojovat a odpojovat spoustu kabelů u jediného zařízení používaného pro oba účely.

Největší rozdíly jsou ve velikosti, ovládání, portech a ve výkonu

Jediným problémem může být výkon zesilovače. U běžných náhlavních sluchátek a špuntů si s výkonem nemusíte vůbec lámat hlavu. I v kategorii „náročnějších sluchátek“, kde se řadí například sluchátka s magnetoplanárními měniči nebo sluchátka s dynamickými měniči a vyšší impedancí většinou nebudete mít i s levnějšími zesilovači řádově za několik tisíc korun problém. Opatrní musíte být až u velmi náročných sluchátek, které například kombinují vysokou impedanci s nízkou citlivostí. A samotnou kategorií jsou sluchátka s elektrostatickými měniči, na které nestačí většina desktopových, natož přenosných zesilovačů.

Z hlediska podání hudby více záleží na ceně přístroje než na jeho typu. Do deseti tisíc korun jde kvalita velmi rychle nahoru i s cenou, ale nad tuto hranici už cena narůstá výrazněji více než přidaná kvalita. Také berte v potaz i cenu sluchátek, nemá smysl kupovat ke sluchátkům za 2 000 Kč sluchátkový zesilovač s D/A převodníkem za 10 000 Kč, nebo na něm šetřit u sluchátek za vysoké desítky tisíc.

Adblock test (Why?)

Stolní vs. přenosný sluchátkový zesilovač s D/A převodníkem. Jaké jsou rozdíly a jaký vybrat? - AVmania.cz
Read More

Tip: Windows 11 můžou vypadat lépe. Jak aktivovat novou oznamovací oblast ? - Živě.cz

Když se zaměříte na nekonzistence designu ve Windows 11, narazíte někdy i na úplné drobnosti. První vydání nenabídlo jednotný vizuální vzhled zvýrazněných ikon v oznamovací oblasti. Řeč je o zvýraznění a bublinách s popisky. Pod některými ikonami se zvýrazní oblast v celé výšce hlavního panelu, když nad ni přesunete ukazatel myši, zatímco nad jinými je viditelná mezera mezi zvýrazněním a hranou hlavního panelu.

Mají to tak ostatně i ikony programů, která se nachází poblíž tlačítka Start. V oznamovací oblasti očividně narážíme na pozůstatek po vizuálním stylu Windows 10. Z této éry pochází rovněž popisky nad některými ikonami v oznamovací oblasti. Někdy spatříte klasickou nažloutlou bublinu s černý ohraničením a výrazným stínem ve spodní a levé části.

Jenže zbytek nově udělaných ikon už má bublinu v designovém stylu Windows 11. Obrázek vydá za tisíc slov, takže se nejlépe podívejte na grafické srovnání v galerii a rozdíl okamžitě pochopíte. Ještě ví rozdíl vynikne ve tmavém režimu zobrazení, kde staré bubliny svítí, zatímco nové obléknou tmavý kabát.

Microsoft už měsíce pracuje na jednotném prostředí, které spojil s tzv. dotekovým hlavním panelem. Dvěma přidanými velikostmi míří striktně na tablety. Spolu s touto funkcionalitou se rovněž mění oznamovací oblast, kde designérský tým dotáhl viditelné a výše popsané nedodělky.

Kromě toho, že už zvýraznění všech ikon a také bubliny s popisky vypadají stejně, dochází rovněž k mírnému zvětšení rozestupů ikon.

Kdy se konzistentní podoba všech ikon v oznamovací oblasti projeví ve stabilních Windows 11 není známé. Mohlo by to být po Novém roce s druhou „větší menší“ aktualizací pro verzi 22H2 (tzv. Moment 2). Pokud ale nechcete čekat, můžete si funkce ručně aktivovat hned.

Jak na aktivaci a koho se týká

Jak si všiml PhantomOcean3, potřebný kód je již obsažený ve Windows 11 22H2, specificky od sestavení 22621.754. To se objevilo v relativně přívětivém kanále Release Preview, kam už ale chodit nemusíte.

Dne 25. října se totiž ve službě Windows Update vyloupla novější volitelná revize 22621.755. Pokud si ji nainstalujete, můžete se do aktivace upravené oznamovací oblasti pustit. Totéž platí, pokud máte revizi 22623.870, která je nabízena v kanále Beta. Právě na ní jsem postup vyzkoušel.

Jako obvykle se neobejdete bez nástroje ViveTool. Sáhnout ale můžete i po uživatelsky vstřícnější variantě s grafickým rozhraním. Pokud ji zvolíte, postupujte následovně:

1. Nástroj spusťte.
2. Klepněte na tlačítko Manually change a feature, případně zmáčkněte klávesu F12. Do prázdného pole zadejte 39281392 a v nabídce Perform Action vyberte Activate Feature. Bez téhle funkce nebudou fungovat aktivace dalších novinek.
3. Postup opakujte, jen s funkcí označenou číslem 26008830. Ta zapíná dotekový hlavní panel a upravenou oznamovací oblast.
4. Pokud chcete, můžete ještě zapnout funkci 38764045. Jedná se o nabídku, která se poskytne prostor ikonám programů při přetečení hlavního panelu. Tohle sice má být standardní část druhé půlky Windows 11 22H2, ale ne každému ji už Microsoft aktivoval.
5. Aby se změny projevily, zrestartujte počítač.

Budete-li chtít funkce vypnout, postupujte podobně, jen místo Activate Feature klepněte na Deactivate Feature. Jedná se o poměrně malé změny a regrese jsem nezaznamenal, přesto nové prostředí ještě nemusí být dostatečně odladěné. Jedná se ostatně o skryté funkce.

Zdroje: PhantomOcean3 🎃 (💙💛) / Twitter

Adblock test (Why?)

Tip: Windows 11 můžou vypadat lépe. Jak aktivovat novou oznamovací oblast ? - Živě.cz
Read More

Super nabídka: vlajkové Xiaomi 12 je nyní za skvělou cenu - Svět Androida

Mohlo by vás zajímat

Adblock test (Why?)

Super nabídka: vlajkové Xiaomi 12 je nyní za skvělou cenu - Svět Androida
Read More

10 nejpovedenějších mobilů za posledních 10 let. Vzpomínáme na srdcovky, kterých jsme se nechtěli vzdát - MobilMania.cz

Tohle byly legendy, ale tak trochu z jiného úhlu pohledu. Výrobci sice v poslední době chrlí jeden telefon za druhým, a nástupci jednotlivých modelů se do prodeje dostávají za rok nebo dokonce už za šest měsíců. Za posledních deset však existovalo jen několik telefonů, které ideálně skloubily design, hardware, výbavu a funkce, takže jste ani po delší době neuvažovali o tom, že byste se je vyměnili za jiný telefon. A pokud se nerozbily, tak mnohým fungují dodnes.

Jsou to novodobé legendy, telefony, které měly „něco“ navíc. Zřejmě jste je sami používali nebo alespoň jejich koupi doporučovali ostatním. Ve své době vyčnívaly nad konkurenčními modely, a díky tomu se nesmazatelně zapsaly do historie. U některých smartphonů rozhodovala čistě výbava, u jiných kompaktnější velikost nebo zase poměr cena/výkon. Přinášíme přehled deseti telefonů za posledních deset let, kterých jste se nechtěli jen tak snadno vzdát.

Motorola Moto G (2013)

Motorola Moto G mapuje dobu, kdy amerického výrobce už vlastnil Google, jenže vývoj předchozího managementu ještě stále dobíhal. Moto G můžeme vidět i jako prapředka novodobých Pixelů, tedy telefonů, u nichž má hlavní slovo sám Google.

Šedá myš do dlaně – zařazení Motoroly Moto G bylo zdánlivě jednoduché, ale uvnitř se skrývala slušná výbava. I díky ceně byl telefon na trhu dosti žádaný

U kompaktního telefonu se zaobleným krytem zaklaplo všechno do sebe jako klíč do zámku. Telefon měl slušný výkon, svižný čistý Android, povedený displej a hlavně zajímavou cenovku. Ta vyvažovala chybějící pestrost barevných variant, ale zase jste měli v ruce velmi dobře vybavenou „šedou myš“ s kompromisy, které bylo možné díky ceně velmi snadno přehlédnout.

Apple iPhone 6 (2014)

Když Apple v roce 2014 představil řady iPhone 6, zřejmě netušil, že se bude jednat o nejprodávanější iPhony všech dob. Na celém světě se jich prodalo přes 220 milionů kusů, a v absolutních číslech může tato řada, jako jedna z mála, konkurovat prodejům tlačítkových Nokií v dobách její největší (finské) slávy. Co stálo za tak velkým zájmem o iPhone?

iPhonu 6 a iPhonu 6 Plus se po celém světě prodalo více než  220 milionů kusů. Jedná se tak až do dnešních dob o nejlépe prodávající se iPhone

Jednoznačně rozměry displeje. Jednalo se o první generaci, která po letech konečně přišla s většími panely. Základní „šestka“ měla 4,7" displej, u iPhonu 6 Plus narostla úhlopříčka displeje dokonce až na 5,5 palce. Novinky měly také konečně odlišný design, takže jste nový model bez větších problémů odlišili od předchůdců. Dále se objevil výkonnější fotoaparát a rychlejší čtečka otisků prstů. Ano, tenhle iPhone se prostě povedl, a v absolutních prodejních číslech ho zřejmě už žádný další iPhone nepřekoná. 

LG G3 (2014)

Dnes už mobilní divize LG neexistuje, v dobách její největší slávy však měla na trhu velmi zajímavý telefon - LG G3. Smartphone z roku 2014 se mohl designově i funkcemi zařadit mezi vyvolené supertelefony. Telefon se pyšnil zejména QHD displejem a fotoaparátem s laserovým ostřením, a i když některé funkce nebyla zrovna ideální (např. tlačítka na zadním krytu), telefon jako celek ve své době mnohým konkurentům utekl. A to v pozitivním slova smyslu. 

Do historie se výrazně zapsal i LG G3, supertelefon, který v roce 2013 v mnohém předběhl konkurenci

Rok 2014 byl rokem dominance iPhonů, a tak 10 milionů prodaných LG G3 vypadalo jako na skvělé číslo. Telefon si přitom nehrál na nějakého výkonnostního rekordmana, ale jednoduše nabídl ucelený balík funkcí, které uživatele zaujaly. A to za slušnou cenu. Některé zájemce ale mohla odradit velikost telefonu, zejména displeje, který měl ve své době 5,5 palce...

BlackBerry Priv (2015)

Značka BlackBerry jako taková už dnes neexistuje, o to více nostalgicky vzpomínáme na model Blackberry Priv, který měl spoustu unikátů. Jednalo se o exotický telefon, vlastně o poslední „pravé“ Blackberry, než značku odkoupilo čínské TCL. To s ní sice mělo gigantické plány, ve finále ale nevyšly podle představ.

Poslední pořádné Blackberry, alias Priv s Androidem a výsuvnou QWERTY klávesnicí

Priv bylo první zařízení s Androidem od Blackberry, které na trhu současně vyčnívalo. Jednalo se o vysouvák, který měl v zavřeném stavu pěkně schovanou QWERTY klávesnici. Telefon byl výjimečný, nikde neopisoval, pouze jej situace na trhu „dotlačila“ k integraci Androidu namísto dříve používaného BlackBerry OS 10. Výrobci se podařilo ze svého systému vzít všechno podstatné a integrovat to do Androidu. Na legendární Blackberry Priv, který měl značku pozvednout (nepovedlo se to), tak vzpomínáme dodnes. Podobně vypadají smartphone s novodobým hardwarem by totiž zaujal i v dnešní době

Apple iPhone SE (2016)

Tak tohle byla trefa do černého! Když v roce 2016 Apple představil iPhone SE, splnil se po letech mnohým uživatelům sen o levnějším a kompaktnějším iPhonu. Nový model byl sice výkonově ořezaný, chyběla mu třeba optická stabilizace obrazu, 3D Touch nebo rychlejší Touch ID, uživatelé si jej však okamžitě zamilovali. A nižší cena ve finále přesvědčila i ty, kteří nad iPhonem delší dobu zvažovali, ale nechtěli do nich tolik investovat. Apple tak jednoduchým iPhonem přilákal do svého ekosystému spoustu nových uživatelů.

iPhone SE mnozí uživatelé používali i po ukončení dlouholeté softwarové podpory. I to je důkazem toho, že se telefon prostě povedl...

„Láska“ k telefonu byla tak velká, že tento telefon uživatelé nedali z ruky ani tehdy, když mu letos skončila softwarová podpora. „Eséčko“ přišlo do prodeje s iOS 9.3 a bylo aktualizováno až na iOS 15. U úspěšnosti konceptu kompaktnějšího a levnějšího iPhonu svědčí i to, že se tento telefon dočkal už dvou nástupnických generací. První přišla do prodeje v roce 2020, druhá na trh dorazila letos.

Samsung Galaxy S7 Edge (2016)

„Eska“ od Samsungu vždycky přitahovaly pozornost těch nejnáročnějších uživatelů, až u řady Galaxy S7 jsme však mohli registrovat zvýšenou kvalitu mobilní fotografie. Samsung do své top řady opět vrátil některé vlastnosti, které se na rok odmlčely, např. zvýšenou odolnost IP68 či microSD karty. Už ve své době měl telefon displej s rozlišením 2 560 × 1440 pix, a dokázal se rychle nabíjet i bezdrátově. Fotoaparát se pyšnil technologií Dual Pixel, která zlepšila kvalitu fotek za horšího osvětlení. 

Zakřivený displej, návrat IP68 a microSD karty. Galaxy S7 Edge se mohl pyšnit i vylepšeným nočním focením

Telefon se zakřiveným displejem vypadal na svou dobu stále neokoukaně, byl to vlastně jen Samsung, který dokázal displeje takto zakřivit, a až po letech je začal nabízet i konkurenci. Pokud jste však ctili ducha klasického smartphonu, byl k dispozici i Galaxy S7 s rovným displejem. Ve své době byla řada Galaxy S7 hodnocena jako absolutní špička telefonů s Androidem, v následujících letech následovalo několik slevových akcí, u nichž se po „es sedmičkách“ jen zaprášilo.

Sony Xperia XZ Premium (2017)

Sony nám v roce 2017 ukázalo model Sony Xperia XZ Premium, a vzpomínáme na něj dodnes jako na multimediální kolos se skvělým displejem se zapamatovatelným hranatým designem, který působil trochu „oldskůlově“. Telefon uživatel zaujal možná i proto, že si i přes aktuální designové trendy šel svou vlastní cestou a nebál se ukázat, že chce být jiný.

Xperia XZ Premium zůstala stále svá, a to přesto, že designový trend se v roce ubíral úplně jiným směrem

Vše co telefon uměl, však bylo na absolutní maximum. Sony nechtělo nic odfláknout, a tak nebylo nic polovičaté. Na skvělý displej navázalo povedené zvukové podání, dobře fungující čtečka na boku i povedené fotografie a pořizovaná videa. Negativem byly prakticky jen větší rozměry telefonu, hardwarová výbava byla na rok uvedení maximální možná. 

Huawei Mate 20 Pro (2018)

V dobách, kdy Huawei ještě nesvazovaly sankce, se jednalo o telefon, který jste v průběhu dne viděli v rukou kolemjdoucích s železnou pravidelností. V roce 2018 se jednalo o nejinovativnější telefon, který si našel cestu i k těm nejnáročnějším uživatelům. 

Huawei Mate 20 Pro neměl moc chybiček, o rok později po jeho premiéře to však začalo s Huawei jít z kopce...

Huawei Mate 20 Pro vypadal díky zakřivenému OLED displeji se čtečkou otisků prstů nadčasově, povedl se i všestranný fotoaparát Leica. Pochválit jsme mohli i vydrž telefonu na jedno nabití, rychlé dobíjení či odolnost IP68. Telefon ve své době prakticky nic podstatného nescházelo, ani slušný výpočetní výkon. Právě díky Mate 20 Pro se Huawei odrazil ke špici mobilního průmyslu, kde až dosud kraloval Samsung. Jenže, v té době ještě nemohl vědět, že za rok už bude Huawei bez přístupu ke Google službám a americkým technologiím...

Redmi Note 7 (2019)

Redmi Note 7 se v roce 2019 dostal do desítky nejprodávanějších telefonů na světě. A nebylo divu, vděčil za to kombinaci zajímavého hardwaru a koncové ceny. Pokud jste se cenově drželi při zemi (varianta 3/32 GB), mohli jste telefon pořídit za necelé čtyři tisíce. Telefon však myslel i na náročnější uživatele, a tak byly za příplatek k dispozici i konfigurace 4/64 a 4/128 GB.

Redmi Note 7 byl v roce 2019 králem střední třídy

Nový model designově pokročil, zbavil se obstarožního microUSB a navrch přidal slušnou baterii a 48MPx fotoaparát. Ani výpočetní výkon, který zajišťoval Snapdragon 660 nebyl na střední třídu k zahození. Telefon měl jen dva zásadní nedostatky. 6,3" displej byl pro mnohé uživatele doslova jako „pádlo“, a telefon nepodporoval NFC. S oběma nedostatky se však dalo bez problémů žít.

Samsung Galaxy A52s (2021)

Je to teprve rok, co Samsung uvedl na trh telefon, který mu doslova zboural statistiky. Galaxy A52s se i v Česku stal jeden z nejprodávanějších telefonů, který překonal i pár měsíců staré předchůdce Galaxy A52 a Galaxy A52 5G či dokonce prakticky „vymazal“ nástupnickou generace Galaxy A53.

Galaxy A52s se Samsungu povedl natolik, že ovlivnil prodeje předchůdce i následovníka tohoto modelu. A telefon se prodává dodnes...

Právě Galaxy A52s byl vloni králem střední třídy, a pokud jste ho sami nekoupili, určitě jste jej minimálně někomu doporučili. Telefon střední třídy měl totiž „od všeho něco“, ať už to byla odolnost IP67, 120Hz displej krytý sklem Gorilla Glass 5, slušnou baterii s rychlonabíjením, foťák s optickou stabilizací, stereoreproduktory a slušný čipset s podporou 5G. V poměru výkon/cena jste u Samsungu už dlouho nedostali to, co nabídl Galaxy A52s. Telefon se navíc nabízí ještě letos, a stále si nachází další a další zájemce.

Adblock test (Why?)

10 nejpovedenějších mobilů za posledních 10 let. Vzpomínáme na srdcovky, kterých jsme se nechtěli vzdát - MobilMania.cz
Read More

Samsungy se naučily fotit noční oblohu. Pomůže jim doplňková aplikace stažená z Galaxy Storu - MobilMania.cz

Samsung se po měsících nečinnosti začíná stále více soustředit na mobilní fotografii. Doslova před pár dny se v Galaxy Storu objevil Pomocník fotoaparátu, ovšem další novinky hned následují. V aplikaci Expert RAW se totiž po aktualizaci na One UI 5 objevují dvě nové volby - focení s vícenásobnou expozicí a astrofotografie.

V prvním případě se režim Vícenásobná expozice týká kombinace dvou metod pro pořizování záznamu (souvislý záznam až 9× v pravidelném časovém intervalu či manuální focení) a čtyř kompozitních metod. Při skládání fotek může dojít ke zvýšení hodnot získaných z jednotlivých pixelů, popř. k jejich zprůměrování, projasnění nebo naopak k jejich ztmavení. 

Ukázkové výstupy fotek oblohy z Galaxy S22, který po updatu na One UI 5 nabízí režim Astrofotografie v aplikaci Expert RAW

Mnohem zajímavěji však vypadá režim Astrofotografie, který se v řadě Galaxy objevuje vůbec poprvé. Pokud si tento režim aktivujete, můžete si zvolit čas snímání, který může být čtyři, sedm nebo deset minut. Režim funguje, nejen u základního snímače, ale také u teleobjektivů. Tedy alespoň v případě Galaxy S22 Ultra. Samozřejmostí je však umístění telefonu do stativu, aby bylo zaručeno, že se telefon při snímání nijak nepohne. Aplikaci Expert RAW stahujte u telefonů řady Galaxy přímo z Galaxy Storu, v současné době však není dostupná pro všechny telefony, ale jen pro vybrané modely. 

Zdroj: Samsung Community

Adblock test (Why?)

Samsungy se naučily fotit noční oblohu. Pomůže jim doplňková aplikace stažená z Galaxy Storu - MobilMania.cz
Read More

Při NASA začala působit komise, která prozkoumá záznamy o UFO - Novinky.cz

Nejhorší Fallout si brzy budete moct zahrát v o trochu hezčí grafice - iDNES.cz - iDNES.cz

Dne 10. října to bylo přesně pětadvacet let od data, kdy vyšel první Fallout a společnost Bethesda, které práva na značku aktuálně patří, pokračuje ve výročních oslavách. Většina novinek se ovšem týká zatím posledního dílu Fallout 76, ze kterého se navzdory nepříliš povedenému vydání (viz náš článek) stala v průběhu času až překvapivě povedená hra.

Fallout 4 má spoustu problémů, grafika mezi ně přitom paradoxně nepatří.

To samé bohužel nejde říct o čtvrtém dílu z roku 2015 (viz naše recenze). Chyby, které ho trápily v době vydání, sice byly většinově opraveny, jeho mělká hratelnost však bohužel zůstává beze změny. Brzy se však na něj alespoň bude lépe dívat.

Pro majitele „nových“ konzolí se totiž chystá upgrade, který zásadním způsobem vylepší jeho technickou prezentaci. Hra nově poběží ve 4K rozlišení při šedesáti snímcích za sekundu, na playstationech se pak můžete těšit i na haptickou odezvu. Vylepšení bude pro všech více než 13 milionů lidí, co si hru koupili, zadarmo, bohužel však v tuto chvíli nevíme, kdy bude k dispozici.

Ani toto vylepšení však podle nás není dostatečným důvodem proč se do Falloutu 4 pouštět. Pokud chcete dobrou hru z postapokalyptického světa, doporučujeme spíše dva roky starý Wasteland 3 (viz naše recenze). Anebo když už Fallout tak spíše třetí díl, který je aktuálně zdarma v obchodu Epic Store (viz náš článek).

24. října 2022 v 16:03, příspěvek archivován: 25. října 2022 v 9:36

Adblock test (Why?)

Nejhorší Fallout si brzy budete moct zahrát v o trochu hezčí grafice - iDNES.cz - iDNES.cz
Read More

Země má novou nejbližší černou díru. Je za rohem, pouze 1550 světelných let daleko - Živě.cz

Černé díry jsou extrémní vesmírná monstra, jejichž hmota je zhroucená drtivou gravitací. Jsou velmi hmotné. Nejmenší spolehlivě známá černá díra váží asi jako 3,3 Slunce. Také jsou velmi početné. V Mléčné dráze jich určitě jsou miliony. Přesto se ale černé díry špatně hledají. Jsou velmi malé a zároveň jsou opravdu zcela černé. Prozradí se jen tehdy, když interagují s okolními tělesy nebo hmotou.

Pátrání po černých dírách je svízelné, i když jde o černé díry relativně blízké Sluneční soustavě. V poslední době jsme byli svědky případů, kdy původně ohlášená „nejbližší černá díra“ vlastně žádnou černou dírou nebyla.

Tým astrofyziků, který vedla Sukanya Chakrabartiová z americké University of Alabama, Huntsville, nedávno objevil dalšího kandidáta na černou díru, která by měla být nejbližší Zemi.

V tomto případě jde o poměrně hmotnou černou díru o váze asi 12 Sluncí, která byla díky detektivní práci vystopována ve vzdálenosti asi 1 550 světelných let. Badatelé v rámci výzkumu analyzovali data o téměř 200 tisících dvojhvězd, která jsou součástí balíku pozorování evropské vesmírné observatoře Gaia z letošního léta.

Dvojhvězda s velmi hmotným a zároveň neviditelným tělesem

Jak uvádí Chakrabartiová, v těchto datech hledali objekty, které by měli tvořit dva hvězdní partneři s velkou hmotností, ale jejich záření odpovídá jedné hvězdě. Za takových okolností je podle Chakrabartiové na místě předpokládat, že druhý partner ve dvojhvězdě není vidět.

U slibných objektů následně použili spektrografická měření různých pozemních teleskopů, včetně kalifornského Automated Planet Finder, chilského Giant Magellan Telescope a teleskopů havajské W.M. Keck Observatory.

Detailní analýzou měření byli schopní zjistit, o jak hmotný neviděný objekt se jedná, jaká je jeho rotace, a také oběžná dráha. Nakonec dospěli k závěru, že skutečně jde o dvojhvězdu, ve které hvězdu podobnou Slunci doprovází velmi hmotné a zároveň neviditelné těleso. 

Většina černých děr, které známe z dvojhvězd, fungují jako rentgenové dvojhvězdy. Bývají velmi blízko hvězdnému partnerovi, kradou mu hmotu, a oslnivě září v rentgenové oblasti. Jak zdůrazňuje Chakrabartiová u jejich objevu jde o úplně jiný typ systému.

Černá díra oběhne hvězdu jednou za 185 dní a nijak viditelně s ní neinteraguje. Vystopovali ji díky analýzám pohybu partnerské viditelné hvězdy. Podobný přístup by se mohl uplatnit i v mnoha dalších případech a přinést řadu zajímavých objevů.

Titulní ilustrační foto: NASA Hubble Space Telescope, CC BY 2.0

Adblock test (Why?)

Země má novou nejbližší černou díru. Je za rohem, pouze 1550 světelných let daleko - Živě.cz
Read More

Jak funguje e-ink, aby to pochopila i vaše babička. Ten barevný je už na hraně magie - Živě.cz

Nejjednodušší e-ink se dvěma pigmenty

Nejstarším, nejlevnějším a technologicky nejjednodušším typem klasického e-inku je základní dvoubarevný displej. Jeho pixely tvoří drobné mikrokapsule, které jsou naplněné viskózní olejovou kapalinou a drobnými černými a bílým částečkami. Mají průměr zhruba jako lidský vlas a odlišný elektrický náboj.

E-ink s vertikálním dělením pigmentu

Horní plochu pokrývá vodivý film společné transparentní elektrody, která má zpravidla napětí 0 V. Spodní vrstvu pod mikrokapsulemi pak vyplňují řídící elektrody, na kterých ovládací obvod nastavuje napětí s polaritou, která má zajistit kýžený směr toku částic. Jednou z typických hodnot je -15 V a +15 V pro co nejrychlejší přeskupení.

Kladně nabité částice poté v buňce stečou k zápornému pólu, záporně nabité částice ke kladnému, a jelikož má pigment dostatečně sytou barvu, mikrokapsule se během okamžiku zbarví odstínem, který převládne v její horní části.

Nejlevnější doupigmentový e-ink pod lupou

Jakmile je separace pigmentu (tzv. elektroforéza) dokončená, můžeme napájení elektrod klidně vypnout a šetřit energii. Dostatečně viskózní kapalina v nitru mikrokapsule totiž částice udrží ve stejném stavu klidně i celé roky.

Podívejte se na separaci pigmentu pod lupou:

Ve videu se vykreslují dva čtverečky s rozměry 5×5 pixelů. Zapamatujte si tu rychlost, dvoupigmentové displeje jsou totiž díky své jednoduchosti zároveň zdaleka nejrychlejší.

E-ink s horizontálním dělením v mikrokapsuli

Základní dvoupigmentový displej sice funguje, samotné mikrokapsule jsou ale přece jen relativně rozměrné, a tak inženýry napadlo, že jejich konstrukci a řídící elektrody upraví takovým způsobem, aby se mohl pigment v nitru buňky přeskupovat nejen vertikálně, ale také horizontálně jako na schématu níže.

E-ink s vertikálním i horizontálním dělením pigmentu

Díky tomu může jedna mikrokapsule zobrazit na povrchu oba pigmenty, čímž lze dosáhnout ještě vyššího a jemnějšího rozlišení, no a pokud budou mikrokapsule dostatečně malé, střídáním černých a bílých ploch s různým odstupem lze pomocí ditheringu simulovat i různé odstíny šedi.

Stmívací e-ink

Horizontální dělení pigmentu se používá i ve speciálních stmívacích sklech na bázi elektronického inkoustu. Umí to třeba komerční E Ink JustTint. V tomto případě jsou řídící elektrody po stranách a displej by byl bez pigmentu prakticky průhledný.

Speciální typ e-inku pro stmavovací skla

On tam ten pigment ale je a integrovaný obvod nastavováním různých úrovní elektrického pole na elektrodách řídí rozprostření černých částiček v kapslích. Pokud se rozmístí do stran, displej bude téměř průhledný, no a pokud bude vyplňovat buňku, ztmavne.

Podívejte se na ukázku stmívacího e-inkového skla:

E-ink pro kreslící pero

Než se vrhneme na další typy klasických e-inků, představíme si ještě jeden způsob využití elektronického inkoustu s horizontálním dělením pigmentu, který používá třeba komerční vrstva E Ink JustWrite. V tomto případě způsobí přeskupení horní vrstvy pigmentu externí magnetický zdroj – hrot kreslícího pera.

Elektromagnetický e-ink pro kreslící tablety

Aktivní elektrická část s elektrodami se pak postará o to, aby se částečky opět přeskupily do původního stavu a kreslící plocha se tak vlastně vymazala.

Na obrázku vidíme klidový stav s bílým povrchem (vlevo) a vykreslení černé barvy v místě styku magnetického hrotu pera s displejem (vpravo).  Bílý pigment se jednoduše odpudivou sílou přeskupil do stran a odkryl černý pigment pod ním.

Podívejte se na ukázku kreslícího e-inku (s opačně organizovanými pigmenty oproti schématu):

E-ink s mícháním odstínů šedi

Zpět ke klasickým zobrazovacím elektronickým inkoustům. Ukázali jsme si, že můžeme pigment elektricky nebo magnetický přeskupovat ve vertikálním i horizontálním směru, stejně tak ale můžeme pigment omezeně míchat. Míchání je mimochodem dalším způsobem, jak vytvořit různé úrovně šedi na černobílém e-inku.

Dvoubarevný e-ink, který mícháním pigmentu dokáže vytvářet různé úrovně šedé

Různé napětí na řídících elektrodách způsobí různé převrstvení opačně nabitého pigmentu. Pokud bude v horní části více bílého pigmentu (vlevo), kapsle bude světlejší. Pokud bude převažovat černý pigment, kapsle bude tmavší.

Míchání čtyř odstínů pod lupou

Tímto způsobem lze zpravidla namíchat až několik stabilních a diskrétních odstínů šedé škály. Na snímku pod mikroskopem vidíme čtyři hotové barvy. Krajní bílý a černý pigment doplňují právě dva odstíny šedi vytvořené jejich smícháním.

Odstíny šedi pomocí softwarového ditheringu

Pokud má e-inkový displej dostatečně vysoké rozlišení a DPI, vedle hardwarového ditheringu (horizontální dělení pigmentu přímo v buňce) a míchání černého a bílého pigmentu z předchozí kapitoly může výrobce zkusit štěstí ještě se softwarovým ditheringem – tedy už na úrovni obrazových dat, které do něj teprve pošleme.

Dvoupigmentový e-ink pod redakční lupou a černobílá fotografie bez ditheringu

Dvoupigmentový e-ink pod redakční lupou a simulace odstínů šedi pomocí ditheringu

Na obrázku výše vidíte pod lupou a v praxi přepočet barevné RGB fotografie na BW fotografii pomocí techniky Floyd-Steinberg, kterou e-ink mohl vykreslil jen jako bitmapu chytře rozložených a naprosto diskrétních tmavých a světlých pixelů.

Použitý 2,9" e-ink má k dispozici 296×128 pixelů, což stačí pro hrubou kresbu 

V tomto případě jsem jako zobrazovací plátno použil dvoupigmentový 2,9“ displej s elektronickým inkoustem, který dokáže rozlišit pouze 296×128 pixelů. Na simulaci jemných odstínů šedi a vyhlazenou typografii je to samozřejmě příliš málo – pixely by musely být o řád menší –, k zobrazení hrubé fotografie to ale stačí.

Původní fotografie z Wikipedie v plných barvách RGB

Barevný e-ink s RGB filtrem

Černobílé e-inky postupem času doplnily i barevné. Na schématu níže vidíte dvoupigmentový černobílý displej s transparentní vrstvou CFA (Color Filter Array) v konfiguraci RGB+W. Pod ní se nachází běžný dvoupigmentový inkoust, který bude sloužit jako základní reflexní vrstva. Tato technologie je k dispozici třeba pod obchodním označením Kaleido.

E-ink s RGBW filtrem v rozsvíceném stavu

Když na povrch přeskupíme bílé částečky, světlo se od nich snáze odrazí a při cestě zpět se obarví filtrem stejným způsobem, jako byste na čtvrtku bílého papíru položili třeba červené sklíčko. Uvidíte červenou.

Přesouváním bílého a tmavého pigmentu pod různě barevné části filtru tedy e-ink s CFA rozsvěcuje a zhasíná subpixely podobným způsobem jako displej vašeho mobilu.

E-ink s RGBW filtrem pod lupou

Co se stane, pokud pod zelený, modrý a čirý (bílý) filtr přesuneme tmavý pigment? To si ukážeme v další kapitole.

Barevný e-ink s RGB filtrem

Zatímco v předchozí kapitole nám RGBW filtr zářil všemi barvami, protože jsme k povrchu přesunuli bílý pigment, na schématu níže vidíte situaci, pokud budeme chtít rozsvítit pouze červený kanál. Pod ostatními odstíny filtru tedy k povrchu přesuneme černý pigment s minimální světelnou odrazivostí.

E-ink s RGBW filtrem ve zhasnutém stavu až na červený kanál

Má to ale jedno úskalí. E-ink je z povahy věci stejně jako čtvrtka bílého papíru typ reflexního displeje, takže jen odráží ambientní světlo, které na něj dopadá. Z toho důvodu nemáme ani moc možností, jak si pohrát s intenzitou každého z kanálů. Sice jsme si ukázali, že můžeme míchat bílý pigment s černým a vytvářet šedou, schopnost reflexe světla ale i tak dramaticky klesne.

E-ink s RGBW filtrem pod lupou

Suma sumárum, prakticky všechny e-inky s CFA trpí omezeným gamutem a z toho plynoucím horším kontrastem a nižším jasem (i samotný filtr pohltí část fotonů). Na stranu druhou ale může být překreslení i velké plochy poměrně rychlé, protože na elektroforetické úrovni i nadále přeskupujeme jen dva pigmenty.

E-ink se třemi skutečnými pigmenty

Displeje s CFA sice dokážou namíchat stovky až tisíce relativně věrných odstínů RGB, ale jak už jsme si řekli, to vše za cenu snížení jasu a kontrastu. Řešením je další technologie s obchodním označením ACeP (Advanced Color ePaper), která konečně používá pigment s více odstíny. Rozdíl je propastný, červený e-ink totiž vypadá opravdu stejně, jako byste vzali do ruky rudý fix a začali s ním čmárat po papíře.

Základní e-ink typu ACeP se třemi diskrétními pigmenty

ACeP sice dokáže zobrazit jasné a vysoce kontrastní základní barvy, není ale automatickou náhradou za CFA, protože cenou za jasné odstíny je čas. Tento typ barevného e-inku je totiž opravdu tak trochu magie. V buňce se v různých úrovních vznášejí barevné vrstvy pigmentu, které ale neprohodíme několika málo elektrickými pulzy jako u dvoupigmentového displeje.

Namísto toho jich musí řídící jednotka provést celou sérii, přičemž po každém z nich se pigmenty s různými charakteristikami postupně dolují z hlubin na povrch a řadí  sebe.

Vzorek se třemi pigmenty vedle sebe pod lupou

Doba překreslování podobného displeje se proto odvíjí od počtu barev a plocha může i desítky sekund, zdánlivě nelogicky a divoce blikat, jak se po každém pulzu citlivější část pigmentu vynoří na hladinu a zase zanoří. V tu chvíli se ale zároveň v nitru posunula o kousek výše i vrstvička méně citlivého pigmentu, kterou potřebujeme v co nejvyšším množství částic dostat až na povrch, no a zároveň chceme zachovat nějaké předvídatelné pořadí pigmentů pod sebou.

Podívejte se na video pod lupou, jak se vykresloval tříbarevný vzor:

Všimněte si, jak divoce displej bliká a jako by některé operace prováděl vícekrát po sobě, protože je v průběhu zdánlivě smaže (na povrch se dostane na pár okamžiků opět bílý pigment). Je třeba si ale uvědomit, že v tu chvíli se zároveň řadí pigmenty pod tímto bílým, který na závěr bez jejich porušení proteče do pozadí.

E-ink se sedmi skutečnými pigmenty

Jakmile se podařilo inženýrům zkrotit tři pigmenty, bylo jen otázkou času, kdy přibydou další. Dnes jsou tak v nabídce základní ACePy i se čtyřmi diskrétními pigmenty, anebo tento na obrázku, který jich zvládne vykouzlit rovnou sedm!

Vzorek se sedmi pigmenty vedle sebe pod lupou

Všimněte si, že vedle bílé, černé a červené pracuje ještě se zelenou, modrou, žlutou a oranžovou.  Jsou to typické barvy mnoha reklamních poutačů a štítků, ke kterým je tento model určený.

Na snímku z redakční lupy si zároveň všimněte, že nám prakticky pod všemi diskrétními pigmenty trošku prosvítá žlutý. Jeho přítomnost potvrdí opět video, které ukazuje, jak komplexně a zdlouhavě se vykresloval vzorec s pěti barevnými čtverečky. Mimochodem, každý z nich má opět rozměry 5×5 pixelů.

Podívejte se na video pod lupou, jak se vykresloval sedmibarevný vzor:

Stovky odstínů pomocí barevného ditheringu

Stejně jako u dvoupigmentového inkoustu můžeme další odstíny dopočítat pomocí ditheringu, který použije rovnou sedm různých odstínů. Takže když se vrátíme k našemu záběru brněnského orloje, na 4“ ACePu se sedmi diskrétními pigmenty bude vypadat jako na snímku níže.

Sedmibarevný dithering na 4" e-inku ACeP 

Pomocí ditheringu můžeme simulovat hromadu dalších odstínů, chtělo by to ale lepší algoritmus psaný na míru chování tohoto konkrétního displeje. 

Výřez ze vstupního obrázku přepočítaného na sedmiodstínový dithering. Obsahuje pouze barvy, které dokáže zobrazit tento konkrétní e-ink

Právě při častém střídání různě pigmentovaných pixelů se totiž projevuje onen neduh prosvítající žluté (viz předchozí kapitola) , což se projeví zesílením zelené a úbytkem modré. Stručně řečeno, ditherovaný snímek má punc zažloutlé staré fotografie.

Podívejte se na video, jak složitě se vykreslovala scéna na fotografii:

E-ink s transparentním pigmentem CMYK

ACePy s několika diskrétními pigmenty to ale neskončilo, nejpokročilejší verze technologie původní nápad zcela přepracovala a umožňuje míchat tisíce odstínů.

ACeP s částečně průhlednými pigmenty CMY a reflexním bílým pigmentem

Jak je vidět na schématu výše, namísto RGB a několika dedikovaných pigmentů se používá standardní tiskařská svatá trojice CMY (Cyan – tyrkysová, Magenta – purpurová, Yellow – žlutá). Pigmenty C, M a Y jsou zároveň průhledné – plní roli filtru – a jako reflexní prvek slouží až jimi obarvený bílý pigment v pozadí.

Když tedy budeme potřebovat bílý pixel, bílý pigment se přesune nahoru. Když ale budeme chtít vidět žlutý pixel, přesune se do svrchní pozice žlutý pigment a pod něj se nasune reflexní bílý.

Když budeme potřebovat zelenou barvu, k povrchu se přesune tyrkysový a purpurový pigment, no a když černou, která nám v základním výčtu pigmentů chybí, přesunou se k povrchu všechny částečně transparentní částečky, jejichž smícháním natolik klesne průchod světla až k reflexnímu bílému pigmentu, že se nám bude pixel jevit jako černý.

Tento pokročilý ACeP se proto už svojí schopností míchat barvy CMYK reálně přibližuje barevnému tisku a je vhodný pro kresbu grafiky a pestrobarevných rastrů. Podle výrobce namíchá s pomocí ditheringu až několik desítek tisíc odstínů.

E-ink Solchroma s CMY inkoustem a pumpami

Zajímavým dokladem, že e-ink rozhodně není žádná strnulá a hotová technologie, která nikdy nepřekročí stín Kindlu a dalších knižních čteček, je nakonec relativně nová technologie Solchroma. Na první pohled se podobá ACePům s transparentním pigmentem.

Technologie Solchroma schopná míchat inkousty CMY

Původní částice nabitého pigmentu v oleji ale nahradil inkoust a soustava miniaturních lineárních aktuátorů, které do buňky vtlačí konkrétní barvu CMY, která je zrovna potřeba. Cílem mají být už větší plochy a reklamní poutače, na kterých prý bude Solchroma vypadat jako na papíře.

No, a to vše opět bez potřeby trvalého napájení, stejně jako u klasického elektroforetického displeje s e-inkem se totiž elektřina spaluje jen při změně – pohybu aktuátorů.

Na co jsme se to vlastně dívali?

Jelikož jsme se v článku věnovali především detailních záběrům pod lupou, v závěrečných kapitolách se podívejte na fotografie několika kompletních displejů, se kterými jsme dnes pracovali.

Základní dvoupigmentový 2,9" displej

Na tento displej jste se dívali hned v první kapitole. Jedná se o základní a laciný dvoupigmentový e-ink s úhlopříčkou 2,9" a rozlišením 296×128 pixelů na prototypovacím modulu od Wavesharu.

Kaleido s RGB filtrem CFA

Příkladem dvoupigmentového e-inku s povrchovým RGB filtrem CFA jsou zase displeje prodávané pod obchodní značkou Kaleido.

Dvoupigmentový e-ink s RGB filtrem Kaleido

ACeP s třemi diskrétními pigmenty

Pro simulaci odstínů šedi pomocí dvoupigmentového ditheringu a pro zobrazení trojice čtverečků s bílým, černým a červeným pigmentem jsme použili 2,9" třípigmentový e-ink typu ACeP s rozlišením 296×128 pixelů na prototypovacím modulu od Wavesharu.

Třípigmentový 2,9" displej ACeP

ACeP se sedmi diskrétními pigmenty

Technologii sedmi diskrétních pigmentů jsme si vyzkoušeli na 4,01" e-inku ACeP s černým, bílým, modrým, zeleným, červeným, oranžovým a žlutým pigmentem a rozlišením 640×400 pixelů.  I v tomto případě se jedná o prototypovací modul pro snadné připojení třeba k Raspberry Pi od asijského Wavesharu. 

Sedmipigmentový 4,01" displej ACeP

ACeP s transparentním pigmentem CMY

Špičkou mezi e-inky, co se věrnosti barev týče, je konečně nejvyšší řada ACeP s bílým pigmentem, který slouží jako reflexní vrstva, a trojicí částečně transparentních pigmentů C,M a Y, které společně slouží k míchání a ditheringu až 32 000 odstínů tiskového modelu CMYK.

Nejpokročilejší verze technologie ACeP 

Adblock test (Why?)

Jak funguje e-ink, aby to pochopila i vaše babička. Ten barevný je už na hraně magie - Živě.cz
Read More