Pohlednici doslova z konce světa dostali před časem astronomové při pozorování jevů v souhvězdí Orla. Trvalo jim rok, než rozeznali, že vůbec poprvé dokázali zachytit pohlcení planety umírající hvězdou. Viděli, co se za miliardy let nejspíš odehraje i v naší sluneční soustavě.
Ilustrace prvního pozorovaného pohlcení planety hvězdou | Foto: se svolením Caltech/IPAC
Kroužily kolem sebe miliardy let, konec ale nastal za pár měsíců. Stárnoucí hvězdě začalo docházet vodíkové palivo v jejím jádru a začala zvětšovat svoji velikost, až narostla natolik, že pohltila blízkou planetu zhruba o velikosti Jupitera.
Stalo se to dvanáct tisíc světelných let od Země před nějakými deseti až patnácti tisíci lety. Proto teprve v roce 2020 mohli astronomové spatřit oslnivý záblesk, který zánik planety vyvolal. A další rok zjišťovali, co vlastně zaznamenali. Výsledky svého bádání nyní zveřejnili v časopise Nature.
Zdroj: Youtube
Badatelé svůj přelomový objev učinili, když hledali něco docela jiného. Postgraduální výzkumník na Massachusettském technologickém institutu a hlavní autor studie Kishalay De totiž zrovna na kalifornské Observatoři Palomar pátral po spojujících se hvězdách, takzvaných rudých novách, napsal New York Times (NYT). Jenže najednou se v datech objevil záblesk viditelného světla, kterému se pak astronom rok snažil přijít na kloub.
„Jednou v noci jsem si všiml hvězdy, která během týdne zničehonic stonásobně zjasněla. Vůbec se to nepodobalo žádnému hvězdnému záblesku, jaký jsem kdy v životě viděl,“ popsal pozorování De pro CNN.
Nová supermasivní černá díra znejistila vědce. Natočila se směrem k Zemi
Podle astronoma pak následovala hotová detektivka. „Aby mohl jeho tým záblesk identifikovat, získal pozorování viditelného světla zdroje zachyceného v listopadu 2020 Observatoří W. M. Kecka na Havaji. Tyto obrázky odhalily hvězdu chladnoucí v asi pěti tisících stupňů Fahrenheita, což je asi desetkrát méně, než je horko očekávané u rudých nov,“ napsal NYT. Překvapený De se svým týmem proto hvězdu pozorovali znovu, tentokrát v infračerveném světle s použitím jiné kamery znovu na Observatoři Palomar a také s pomocí NEOWISE vesmírného teleskopu agentury NASA.
V infračerveném spektru, které je ideální pro spatření objektů, jež nevyzařují příliš energie, hvězda jasně svítila. A badatelům došlo, že s největší pravděpodobností v reálném času pozorují hvězdu požírající planetu. „Nejdřív jsem tomu prostě nevěřil. Stav před planetárním pohlcením i po něm jsme už viděli, ale tato pozorování nám dávají poprvé nahlédnout do toho, jak se celý proces odehrává v reálném čase,“ sdělil badatel pro NYT.
Výzkum může znamenat jeden z přelomů v astronomickém bádání díky novým možnostem, které vědcům dají dostupnější nástroje pro pozorování v infračerveném spektru. „Historicky bylo velmi těžké získávat tato infračervená data, protože infračervené detektory byly velmi drahé a je těžké stavět velké kamery, které by mohly opakovaně snímat oblohu. Jsme ale na prahu infračervené revoluce v astronomii. V nadcházejícím desetiletí půjde do provozu několik zařízení, o kterých doufáme, že takové události umožní najít opakovaně. A to nám, doufám, umožní dál rozšířit naše poznání,“ naznačil De pro CNN.
Vědci už totiž budou lépe vědět, po čem se mají dívat. „Mezi klíčové známky, které jsme určili, patří dlouhotrvající infračervené vyzařování, které následuje po záblesku viditelného světla. Doufáme, že s velkými infračervenými pozorovacími nástroji, které bychom měli mít brzy k dispozici, dokážeme infračervené emise využít jako nástroj identifikace každé právě pohlcované planety v naší galaxii,“ přiblížil astronom americké zpravodajské televizi.
Ilustrace prvního pozorovaného pohlcení planety hvězdou.
Astrofyzik Lorenzo Spina z observatoře v italské Padově, který se zabývá planetárním pohlcením, označil pro NYT závěry týmu za velmi solidní, jde podle něj o přelomový objev. „Je to velmi důležitý chybějící dílek celého příběhu. Nyní budeme celému procesu pohlcení rozumět mnohem lépe,“ prohlásil Spina.
I když se astronomové budou dívat na zkázy světů, mohou získat celou řadu poznatků. New York Times se domnívá, že se člověku jen stačí rozhlédnout po jeho vesmírném sousedství v Mléčné dráze. „Ta je známkami podobných událostí pohlcení posetá. Světlo některých hvězd je znečištěno chemickými podpisy planet, což nasvědčuje, že před našima očima jsou stravovány celé světy.
Webbův teleskop zachytil hvězdu po explozi. Vypadá jako zelené monstrum
Vědci také zaznamenali stovky planet s malými oběžnými drahami, které jsou odsouzeny upadnout do akčního rádia rudých obrů v budoucnosti. Tak neuvěřitelné události mohou osvětlit celou spoustu šťavnatých záhad, včetně míry pravděpodobnosti, zda existuje někde jinde ve vesmíru život. Světlo hvězd obsahující chemické stopy planetárních drobků lze vytěžit o náznaky vnitřního složení světů v jiných systémech. Vybudování inventáře těchto složek může pomoci odhadnout počet hvězdných systémů s těmi správnými látkami, které podporují obyvatelné prostředí,“ poukázal list.
Žravá hvězda
Závěry studie ocenila i astrofyzička Carole Hasweelová z britské Open University. Na tomto výzkumu se nepodílela, ale v roce 2010 vedla tým, který s pomocí Hubbleova teleskopu našel hvězdu WASP-12, jak se krmí svými planetami. Rozdíly ve výsledku bádání popsala barvitě. „Tohle je požírání jiného druhu. Tato hvězda zhltla celou planetu na jedno spolknutí. Oproti tomu WASP-12b a další horké Jupitery, které jsme dříve zkoumali, jsou velmi jemně olizovány a okusovány,“ napsala vědkyně americké stanici PBS v e-mailu.
Velká ohnivá show. Experti vědí, jak přesně zanikne Mezinárodní vesmírná stanice
Britský Daily Telegraph si všiml, že vědecké závěry týmu jsou klíčovým průlomem v chápaní planetární dynamiky, ale představují zlověstnou zprávu pro Merkur, Venuši a pravděpodobně i Zemi. „Myslím, že na těchto výsledcích je něco velmi pozoruhodného a vypovídá to o pomíjivosti naší existence. Po miliardách let existence, po které potrvá naše sluneční soustava, skončí poslední fáze naší existence nejspíš také posledním zábleskem, který potrvá jen pár měsíců,“ řekl listu spoluautor studie Ryan Lau.
Astronomka z kalifornské UCLA Smadar Naozová v článku doprovázejícím vydání studie uvedla, že „gravitační interakce mezi hvězdou a planetou na blízké oběžné dráze mohou planetu také pomalu přivést k zániku. Když hvězda vyčerpá vodíkové palivo ve svém jádru, začne se zvětšovat a stane se sub-obrem. V této fázi začne pohlcovat své blízké planety - za několik miliard let prodělá tento proces i naše Slunce,“ popsala badatelka a dodala, že bude zapotřebí dalších pozorování pohlcování planet, aby bylo podobné události lépe pochopit a zjistit, co k nim vede.
Až přijde konec světa. Astronomové poprvé viděli, jak dopadne i Země - denik.cz
Read More
No comments:
Post a Comment