Přesně před 25 lety, 18. května 1998, se proti Microsoftu spikla skoro polovina USA. Dvacet amerických států a ministerstvo spravedlnosti společně zažalovaly redmondskou společnost kvůli monopolním praktikám na trhu s počítači. Spor se táhl dlouhé tři roky, Microsoft se mohl nadechnout ale až po dalších šesti letech. Hrozilo mu, že jej rozdělí na dvě firmy. A když už myslel, že má pokoj, podobný cirkus musel absolvovat i v Evropě.
V polovině 90. let byl Microsoft silnější než kdy dřív i potom. Žádná jiná firma v oboru neměla tak výsadní pozici. Vrcholem techniky byly osobní počítače a na 95 % z nich běžely Windows. Přišly revoluční Windows 95, z jejichž dědictví čerpáme dodnes. Všude na ně byly reklamy, „zaprodali“ se jim i Chandler a Rachel z Přátel.
Začal se komercializovat internet a růst jeho dodnes nejpopulárnější služba – World Wide Web. Jedinou kaňkou na pověsti Microsoftu coby softwarové jedničky bylo to, že s webem trochu zaspal. Dominantním prohlížečem té doby byl Netscape Navigator, v Redmondu jen dotahovali. První Internet Explorer vyšel v létě 1995 jako součást placeného balíčku Plus pro Windows 95. Druhá verze dorazila o půl roku později a vyšla už i pro Windows NT, Windows 3.1 nebo Mac OS 7. Pořád šlo o program, který se musel instalovat zvlášť. A uživatelé neměli důvod sahat zrovna po něm, když byl horší než konkurence.
A tak začala první prohlížečová válka, jejíž cílem bylo Netscape zničit. Windows 95 OSR2 a následně Windows 98 už měly Internet Explorer 4 v sobě tak důkladně zadrátovaný, že nešel ani odstranit, aniž by to rozbilo operační systém. Některé technologie jeho vykreslovacího jádra se totiž používaly i na ploše a dalších částech Windows. Rázem se prodávaly miliony počítačů, na jejichž plochách byla kromě Koše výrazná ikonka s Internetem. Proč by tedy lidé měli používat Netscape (který byl částečně placený), když mají něco funkčního a zdarma.
Na dalším listu najdete čtyři hříchy, kterými se Microsoft provinil.
Čtyři neodpustitelné hříchy
Jenže to Microsoftu nestačilo. Jak vyplývá z oné 25 let staré žaloby, proti Netscapu se pojistil i dalšími způsoby.
- Firma se snažila přesvědčit Netscape, aby vydával prohlížeč jen pro jiné platformy a „neštěpil“ trh na Windows.
- Výrobci počítačů získali licenci na Windows jen pod podmínkou, že tam bude Internet Explorer. Jiné prohlížeče vysloveně nezakazoval, ale nesměly být výchozí či jinak zvýhodňované.
- Microsoft podepisoval dohody s internetovými poskytovateli, kteří kromě instalací modemů lidem do počítačů měli dostat a nastavit Internet Explorer.
- Začal tlačit na tvůrce webů, aby používali proprietární rozšíření, která fungovala jen v IE, nikoliv Netscapu nebo jiných (Opera, Mosaic…).
Obžaloba šla do sporu s tím, že Microsoft musí do Windows 98 přidat i Netscape jako alternativu, aby si uživatelé mohli vybrat, který prohlížeč chtějí. Oba měly být odstranitelné. Microsoft zároveň nesměl mluvit výrobcům PC do toho, jaký software do počítačů instalují. Musel také skončit nátlak na poskytovatele internetu.
IE 3 ve Windows 95
A tak začaly tři roky soudního handrkování plné zvláštních argumentů a zfalšovaných důkazů. Microsoft se bránil tím, že mu jen ostatní závidí úspěch a nikdo nikomu nebrání používat Netscape. V soudní síni tak ukazoval, že jeho instalace je směšně jednoduchá, na což ale obžaloba reagovala jinou nahrávkou, že to tak triviální není a dostat Netscape na prominentní místo jako Internet Explorer není otázkou pár kliků.
Firma také zdůrazňovala, že Internet Explorer už není možné z Windows vyjmout, protože by to „rozbilo věci“. Na což zase přišla odpověď, že dříve byly operační systém a prohlížeč oddělené a fungovalo to. IE se navíc distribuoval i na jiné platformy, takže jej šlo izolovat jako zvláštní program.
V dubnu 2000 dospěl dohlížející soudce Jackson k závěru, že Microsoft je monopol a toto postavení zneužívá k tomu, aby z trhu vytlačil konkurenci jako Apple, Netscape, Sun nebo Lotus Software. A za další dva měsíce pak stanovil, že jedinou nápravou je, aby se Microsoft rozdělil na dvě společnosti. Jedna bude produkovat operační systém, druhá jiný software.
Jak to s rozdělením dopadlo? Čtěte dále…
Jak se Microsoft (ne)rozdělil
Historie nepamatuje moc monopolů, které by se musely nuceně rozdělit. Skutečně významné jsou asi jen dva případy. Před více než sto lety to postihlo Rockefellerovu ropnou firmu Standard Oil, která se rozpadla na 43 společností. Před 40 lety pak telekomunikačního giganta AT&T Corporation (Bell System), z něhož se stalo sedm tzv. Baby Bells. (Ty se pak postupně zase slučovaly a dnes jsou následníci už jen tři.)
Nejspíš jste si všimli, že Microsoft se nakonec nerozdělil. Firmě totiž vyšlo odvolání, které rok nato zvrátilo Jacksonův verdikt. Ne, že by s ním vyloženě nesouhlasilo, jenže Jackson se před vynesením rozsudku bavil na toto téma s novináři a předjímal výsledek, což bylo v rozporu se soudním kodexem. Odvolací soud tak zrušil nucené rozdělení a vrátil případ nové soudkyni Kollar-Kotelly, která měla antimonopolní spor dořešit místo Jacksona.
Samo ministerstvo spravedlnosti krátce nato vzdalo snahu o rozdělení Microsoftu a žádalo jen pokutu. Ani k té ale nakonec nedošlo. V listopadu 2001 se s Microsoftem dohodlo na ústupcích. Firma slíbila, že zpřístupní API, díky němuž budou moci vývojáři třetích stran dostat jejich prohlížeče na úroveň IE. A následujících pět let měli nezávislí auditoři kontrolovat, že Microsoft konkurentům nehází klacky pod nohy. IE přitom nadále mohl distribuovat přímo s Windows.
Až za další rok, v listopadu 2002, soudkyně Kollar-Kotelly orazítkovala dohodu mezi Microsoftem a ministerstvem. Mezitím se spor ohledně Windows 95 přesunul až do éry Windows XP. Konečným rozhodnutím (ve zkratce) bylo, že od Windows XP SP1 Microsoft nesměl koncovým uživatelům ani výrobcům počítačů nijak bránit v instalaci alternativního softwaru.
Po hrozbě rozdělení nebo drakonické pokuty nakonec Microsoft vyváznul velmi snadno. Některé žalující státy s rozhodnutím nesouhlasily, ale v dalším odvolání už neuspěly. Microsoft tak na podzim 2007 skončily veškeré závazky a mohl zase volně dýchat. Alespoň tedy v USA.
V Evropě už tak úspěšný nebyl, přeskočte na další list.
IE vs. EU
Na druhé straně Atlantiku se totiž ve stejnou dobu přel s Evropskou komisí. Ta mu v roce 2004 udělila do té doby rekordní pokutu 497 milionů eur za zneužívání dominantního postavení, protože do systému integroval vlastní přehrávač Windows Media Player (WMP) a zvýhodňoval jej oproti ostatním. A protože se verdiktu nepodřídil, v únoru 2008 musel zaplatit dalších 899 milionů. S odvoláním neuspěl, Tribunál EU ale snížil druhou pokutu na 860 milionů. Kromě toho ještě musel v Evropě vydávat speciální verze systému bez WMP. Takže se daly koupit Windows XP, Vista, 7 a 8 v edicích „N“ bez přehrávače.
Paralelně se sporem ohledně přehrávače však Evropská komise od ledna 2009 vedla ještě vyšetřování proti integrovanému Internet Exploreru. Microsoft, poučen z předchozího nezdaru, rovnou přislíbil, že vydá Windows 7 E bez prohlížeče. K tomu nakonec nedošlo, ale po dohodě v prosince téhož roku se zavázal, že uživatelům po instalaci systému ukáže tzv. ballot screen. Okno s výběrem alternativních prohlížečů, které se jedním kliknutím nainstalují. Bylo tam celkem 11 konkurentů IE.
Ballot screen
Jenže ani tentokrát Microsoft nevyváznul bez obří pokuty. Když vydal Windows 7 SP1, ballot screen zmizel a více než rok se uživatelům nezobrazoval. Komise to pochopila jako porušení dohody a Microsoft v březnu 2013 musel zaplatit 561 milionů eur. To už přišlo paradoxně v době, kdy běžela druhá prohlížečová válka a Internet Explorer v ní prohrával.
Podíly prohlížečů od roku 2009 (zdroj: StatCounter)
Raketový nástup Chromu rozdrtil nejen snahy Firefoxu a Opery dohnat pozici Internet Exploreru, ale Google začal utíkat i samotnému Microsoftu. Podle StatCounteru měl Chrome od poloviny roku 2012 vyšší podíl než IE a nůžky se dále rozevíraly. Nebýt dnes silného Applu a jeho Safari, byl by Chrome tím, čím byl Internet Explorer na přelomu milénia.
I jeho úspěch ale byl „po zásluze potrestán“, byť se to týkalo mobilních platforem a ve sporu šlo o víc než jen předinstalovaný Chrome na Androidu. Google každopádně schytal rekordní pokutu 4,3 miliardy eur, musel změnit smlouvy s výrobci mobilů a nevynucovat jeho vlastní aplikace na úkor jiných. A ještě po vzoru Microsoftu a IE tak zavedl ballot screen.
Dnes je tím otloukánkem on a v Evropské unie kromě toho nafasoval další dvě multimiliardové pokuty za porušování hospodářské soutěže. Komisi se nelíbí ani chování Applu, které ale místo pokuty zatím řeší regulacemi celého trhu. Microsoft už deset let všechno prochází. I to, že do Windows přidal komplexní antivir, kvůli němuž lidé nemají důvod instalovat AVG, Avast a další software.
Návrat do minulosti
Protože už Živě v době sporu USA vs. Microsoft rovněž fungovalo, můžete tehdejší tahanici sledovat tehdejšíma očima Jiřího Hlavenky a Tomáš Holčíka, kteří se tehdy tématu věnovali.
Časová osa
Microsoft je třeba rozdělit. Před 25 lety odstartoval spor, který měl rozbít monopol Windows a IE - Živě.cz
Read More
No comments:
Post a Comment