Ajťáci pozor, máme tady dlouho očekávané výsledky dalšího ročníku dešifrovací soutěže PsyCrypto. Jak už ale název napovídá, tentokrát to bude trošku větší legrace než s běžnými rébusy, k rozluštění šifry totiž musíte být na tripu.
Ale pěkně popořadě. Za soutěží stojí americká neziskovka Qualia Research Institute, kterou před lety založila parta experimentálních psychologů, neurovědců, matematiků, filozofů a poměrně zkušených ajťáků a investorů.
Mimochodem, v blogovém zápisku o strategii organizace na rok 2021 se píše i o spolupráci s českým Národním ústavem duševního zdraví.
Když se parta úspěšných ajťáku začne zajímat o psychotropní látky, vznikne institut
V širším týmu najdeme třeba spoluzakladatele OpenAI Wojciecha Zarembu a někdejšího poradce DeepMindu Shamila Chandriu z Oxfordské univerzity, nicméně hlavní tváří QRI je experimentální psycholog s diplomem ze Stanfordu Andrés Gómez Emilsson.
Všichni do jednoho mají jedno společné. Milují algoritmy, matematiku a psychotropní látky, jedním z hlavních cílů QRI je totiž matematicky – algoritmicky – popsat lidskou psychiku, vědomí a filozofický koncept qualia, tedy naši bezprostřední subjektivní zkušenosti s okolním světem. No, a k tomu je třeba občas tak trochu opustit běžný časoprostor.
V angličtině a v poněkud širším smyslu tomuto oboru vědeckého bádání říkáme computational psychology.
Co je to (opravdu) zelená barva?
S qualií a mentálním vnímáním okolní reality jsme už pracovali, když jsme se věnovali některým optickým klamům a hrám, podobných subjektivních zkušeností s okolním světem je ale celá řada. Třeba když v dětství dostanete facku.
Taková facka je jistě jedním z nejcitelnějších stupňů subjektivního vnímání reality a můžeme ji na biochemické úrovni nervového vzruchu popsat všelijak, nicméně když začneme přemýšlet o tom, co je to vlastně opravdu pocit bolesti – jeho uvědomění –, bude to docela děsivé.
Jak byste někomu vysvětlili samotný vjem barvy? Co když osoba vlevo vnímá barvu jahody jinak než osoba vpravo, ale není to rozšířená barvoslepost. Oba pánové dokážou správně identifikovat červenou barvu jahody, ale každý tomu slovu přiděluje jiný vjem
Hlava se vám nicméně zatočí i bez facky. Co je to třeba vjem zelené barvy? Dokážeme ho chemicky a fyzikálně popsat, známe vlnovou délku takového světla, nicméně nemáme vůbec páru o tom, co to vlastně je, když si zelenou barvu uvědomujeme. Vždyť je to přece jen elektrochemický signál putující z očního nervu do mozku. Nijak sám o sobě nevypadá.
A co je ještě pikantnější, vlastně ani nevíme, jestli je uvědomění si vjemu zelené barvy univerzální, anebo se liší člověk od člověka. Když už máme různé otisky prstů a jiný vzhled tváře, možná se navzájem lišíme i v tom, jak si náš mozek a v naprosté tmě kdesi za lebeční kostí interpretuje okolní realitu.
Psychedelic traces
Není divu, že se leckomu z podobných myšlenkových experimentů udělá nevolno, nicméně Emilsson a jeho kolegové podobné zatočení povýšili na novou úroveň a vyrazili s pomocí halucinogenů na spanilou jízdu – trip – do nitra lidské duše.
Webový simulátor TRT tripového zážitku
Cílem ovšem není prostá zábava, ale snaha o algoritmizaci celého děje. Výstupem je hromada zápisků na blogu, přednášky a také několik možná poněkud bizarních softwarových nástrojů. Jeden takový se jmenuje Tracer Replication Tool a jeho cílem je už podle názvu snaha o napodobení vizuálních vjemů osob v halucinogenním rauši.
Vnímání reality se v takovém stavu zpravidla zpomaluje, což se projevuje setrvačnými stínovými stopami, kterým v QRI říkají psychedelic traces a modelují jejich různé podoby pro různé dávky psychotropních látek.
Psychedelic traces vytvořené různými psychotropními látkami
Úkolem TRT je co nejpřesněji nasimulovat to, co člověk po dávce drog zažil, načež vyplní dotazník a databanka stínových stop se rozšíří o další zkušenost. Experimentální computational psychology v praxi.
Obrazy a filmy pro netradiční publikum
No, a to se už pomalu dostáváme k pointě dnešního článku, podobná stínová stopa způsobená zpomalením vizuálního vjemu u člověka pod vlivem halucinogenů, totiž může posloužit ke kódování informace, kterou normální člověk neuvidí.
Letos v březnu proto QRI vyhlásila tři tematické soutěže pro experimentální umělce, kteří měli vytvořit grafické dílo pro diváky ve stavu NSC (Non-Ordinary State of Consciousness).
Neobyčejným stavem vědomí autoři pochopitelně nemyslí rozpoložení, do kterého se dostanete po zbaštění nedělní bábovky a vyvalení se na kanapi, ale třeba po intoxikaci dimethyltryptaminem. Jedná se o velmi silný a přírodně se vyskytující halucinogen, který se nachází zejména v listech americké liány Banisteriopsis caapi. Ano, správně, řeč je o v posledních letech tolik medializované ayahuasce.
Soutěž v psychedelickém šifrování informací
Jak už jsme si řekli v úvodu, nejvíce nás zaujala soutěž s podtitulem Psychedelic Cryptography (Innovate), která se věnovala NSC šifrování – kódování libovolné informace do oněch psychedelických stop. Mimochodem, úsměv na tváři jistě vykouzlí už jen četba metodologie hodnocení, aby totiž mohla porota složená z deseti členů mezinárodní fenomenologické sítě QRI vůbec něco bodovat, musela se samozřejmě nejprve pořádně sjet.
Vítězné video se zakódovanou informací, kterou prý uvidíte jen v případě, pokud psychotropně zpomalíte mysl (autor: Raimonds Jermaks, Symmetric Vision):
Tak či onak, vítězné video si můžete přehrát výše. Vtip spočívá v tom, že je vítězné hlavně proto, že v něm pravděpodobně nic moc zajímavého neuvidíte. Museli byste si dát větší než malé množství THC, 2C-B, N,N-DMT, 5-MeO-DMT nebo nějaké jiné psychotropní látky, která vás pak vynese do onoho neobyčejného stavu vědomí a vlastně zafunguje jako dešifrovací klíč.
Video na druhém místě od stejného autora:
Zpomalení zpracovávání vizuálních informací a setrvačnost interpretace optického vjemu pak v obrazu pomocí oněch stínových stop vykouzlí zprávu, kterou ostatní neuvidí. Ne snad, že by to bylo hned alfanumerické heslo a inovativní způsob, jak se napříště přihlašovat do vašeho internetového bankovnictví, ale nějaký jasně rozlišitelný obrazec, kterýž uvidí celá porota, ale nikdo jiný.
Video na třetím místě od Rūdolfse Balcerse:
Mariin pokoj jako alegorie nástupu AI
Psychedelická kryptografie je samozřejmě pouze zajímavý experiment a opravdu nenahradí a nedoplní tu běžnou, kterou každý den používáme nejen na webu, nicméně celá a pro mnohé možná lehce kontroverzní činnost QRI je dalším střípkem do skládačky porozumění základním procesům, jak funguje mozek a jak vzniká lidské vědomí a uvědomování si všech našich smyslů.
O jejich podstatě toho totiž dodnes opravdu víme jen žalostně málo a tento rozpor ilustruje třeba myšlenkový experiment tzv. Mariina pokoje. Představte si zvědavou Marii, která sice nemůže vidět červenou, ale moderní věda ji dává nástroje k tomu, aby její existenci dokázala předpovědět a popsat.
Mariin pokoj
Marie může znát vlnovou délku červeného světla, může dokonale prozkoumat princip zachycení fotonů nervovými čípky a tyčinkami na sítnici lidského oka a konečně i zmapovat cestu nervového vzruchu z oka do mozku, nicméně se stejně nikdy nic nedozví o tom, jak člověk cítí vjem samotný, což teprve dělá z elektromagnetického vlnění s délkou zhruba 480-740 nm to, čemu opravdu říkáme červená barva.
Marie by mohla být do jisté míry alegorií AI a debat o tom, kdy dosáhne stavu AGI, superinteligence a jestli může mít cosi, čemu říkáme právě vědomí, anebo to bude vždy nejvýše jen jeho simulace.
Bizarní psychologický experiment. V těchto videích je uložená informace, kterou uvidí jen lidé na tripu - Zive.cz
Read More
No comments:
Post a Comment