Převádění vesmírných letů na komerční bázi přináší vedle efektivity také naprosto nečekané problémy. Výstřední nápad přepravit zpopelněné ostatky platících zákazníků na Měsíc rozčílil část původních Američanů, kteří to v rámci své mytologie vnímají jako znesvěcení.
Aktualizováno 8. 1., 17.15: Podle nejnovějších zpráv má mise Peregrine problémy. Ze solárních panelů kosmiské lodi se nedaří odebírat proud. Pokud nedojde k nápravě, nemohl by let k Měsíci pokračovat.
Poslední červencový den roku 1999 se o povrch Měsíce roztříštila automatická sonda Lunar Prospector. Nešlo o havárii, ale o cílené ukončení úspěšné mise, jež trvala téměř dva roky. Po tu dobu sonda obíhala Měsíc, mapovala ho, hledala magnetické a gravitační anomálie a především hledala – a našla – unikající vodík, jasnou stopu vodního ledu.
I závěrečný náraz do Měsíce měl vědecké poslání. Očekávalo se, že by mohl dále potvrdit přítomnost ledu, pozorovatelnou ze stopy po dopadu. To se nestalo, náraz však posloužil vedlejšímu účelu, jímž bylo rozbít malou kapsli obsahující popel geologa Eugena Shoemakera, jednoho z čelných odborníků na složení mimozemských těles. Shoemaker zemřel krátce před startem mise. V cílové oblasti po něm pojmenovali kráter a právě v něm tímto svérázným způsobem rozptýlili vědcův popel.
NASA to určitě myslela dobře, ale jak řekl Gandalf Frodovi: ani ti nejmoudřejší nedohlédnou do všech konců.
O dvacet let později se z extravagantní pocty stal malý, ale výhodný byznys. Americká firma Celestis nabízí
Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.
Navahové se zlobí, start rakety s lidskými ostatky směřujícími k Měsíci však nedokázali zastavit - Deník N
Read More
No comments:
Post a Comment