V uplynulém týdnu jsme se vás zeptali, jak odpojujete od počítače externí úložiště. V praxi totiž existují dvě řešení a to buď jej prostě jen vytáhnout, nebo předtím zvolit v systému bezpečné odebrání. Výsledky vyšly poměrně překvapivě – 52 % z vás vždy před odebráním volí bezpečnou volbu v systému.
To přitom není, alespoň v rámci Windows 10, vůbec nutné a zařízení jako flash disky můžete rovnou vyjmout. A pokud počkáte, až se dokopírují soubory, nemusíte se ani bát nějaké ztráty dat. Již z ankety ale vyplynulo, že dalších 14 % uživatelů volí bezpečné odebrání jen u větších externích disků a byť zde to často také není nutné, již mohou nastat případné problémy u rychlého odebrání.
Ostatně, se svými zkušenostmi jste se podělili v diskusi pod článkem, ze které vybíráme několik zajímavých příspěvků:
Při šifrování se bezpečné odebrání hodí
Jak zmiňuje uživatel Thomas A. Anderson, bezpečné odebrání se hodí v případě, že své externí disky šifrujete: „Všechny flash a externí disky, která používám k přenosům dat, mám navíc šifrované, aby data nepadla do nepovolaných rukou při krádeži nebo ztrátě. Služba bezpečného odebrání mi tak svým hladkým průběhem garantuje, že šifrovací software už disk odpojil a ani jinak se s diskem nepracuje. Šifrované disky jsou totiž mnohem náchylnější na poškození dat při násilném odebrání a současné práci s daty.“
Nenadálé odebrání na macOS se může protáhnout
Rozdíl je ale mezi používanými systémy. Na macOS se vám totiž může stát, že nenadále odebrání disku vyústí ke kontrole, zda je vše v pořádku, jak říká Vladimír Mlázovský: „Na MacOS se za rychlé odpojení platí časem při příštím připojení disku, protože počítač dělá kontrolu, zda jsou data v pořádku. Takže odebírám vždy bezpečně a svůj zvyk přenáším i na Windows.“
Opatrnost je třeba i na linuxu
Náhlé odpojení může způsobit problémy i na linuxu, uvádí uživatel KosKarel: „U Windows flešku vytahuji vždy z USB pokud tam něco vyloženě nekopíruju, pak počkám pro jistotu ještě tak 5 sekund po tom co zmizí dialog kopírování.
To samé dělám i když odpojuji USB-C flešku z mobilu. U Linuxu jsem se už několikrát spálil a tak tam radši flešku nejdříve unmountuji.“
Záleží i na typu souborového systému
Ednatv zase zmiňuje, že je důležitý i typ souborového systému: „Tak ono záleží na filesystému, že... pokud máte flashku s FAT/16/32/exFAT nebo podobným obstarožním systémem, pravděpodobně se nic nestane, protože jak už bylo několikrát řečeno, windows ani jiné systémy většinou ve výchozím nastavení cache při zápisu mají vypnutou (protože debilní uživatel to rval vždycky hned ven)...
Pokud mát uživatel ovšem externí disk/flash s nějakým modernějším FS (BTRFS například) nebo i jiným starším žurnálovacím FS (ExtX, ZFS apod) a prostě ho po zápisu rovnou vyškubne a neobtěžuje se s odmountováním, dříve či později na to 100% doplatí..
To že se většině uživatelů tady (včetně redakce) "za ta léta nikdy nic nestalo" je jen trochu klika a hlavně tím, že používají povětšinou pouze Windows a ten nejobstarožnější FS jaký je dnes prakticky k mání...“
Nejsložitější je správně trefit pozici USB konektoru
A na závěr vybíráme jedno vtipné konstatování – nejtěžší je totiž správně USB konektor zasunout. „Já dávám bezpečně odpojit. Ty dvě kliknutí a pár vteřin čekání mě nezabije. Stejně mi nejvíce času zabere tu flešku zasunout do USB konektoru, většinou jí tam dám správně až na třetí pokus,“ konstatuje uživatel Nargon.
A na to přidává Jirka Vejrazka vtip: „Až zemře vynálezce USB, šest statných mužů uloží jeho rakev do hrobu. Pak ji zdvihnou, otočí ji vzhůru nohama, a uloží ji tam znovu.“
Ostatně, i spoluvynálezce USB konektoru, Ajay Bhatt, přiznal, že hledání správné strany konektoru je otravné:
Vy a počítač: Bezpečnému odebírání disků ještě neodzvonilo. Má to své důvody - Živě.cz
Read More
No comments:
Post a Comment