Těžba kryptoměn nám sežrala všechny grafické karty nejen ze stávající, ale i z minulých generací – a jako by to nestačilo, nyní se těžaři pustili i do disků. Jejich obrovská nenasytnost po hardwaru ale není jediný problém – problém bude i jeho energetická spotřeba.
Vlády nemají rády kryptoměny, zvlášť ne ty, které nekontrolují. Bitcoin vznikl jako nástroj pro obcházení vládní kontroly, je to kryptoměna pseudonymní – tedy lze sledovat přesuny mezi účty, ale ne komu jednotlivé účty patří, takže není problém přesunout si peníze na účet, u kterého nikdo neví, kdo ho kontroluje. A už to, samo o sobě, vlády štve – štve je to natolik, že se je Indie rozhodla kompletně zakázat.
Pravda, můžeme jim vzkázat: Good luck with that! Země, která není schopná kontrolovat, kolik osob se jim seběhne na náboženské svátky, aby pak rozšířili covid raketovým tempem po celé zemi, bude jistě slavit velké úspěchy při tažení proti systému, který byl specificky navržen tak, aby ho zakázat nešlo.
Vlády nemůžou efektivně zakázat, abyste drželi kryptoměny. Můžou ale přijít s drakonickými tresty, pokud vám prokážou, že držíte kryptoměny, například když namapují vaši peněženku na nějaké vaše obchody. Také můžou zakázat trading, zakázat organizacím, aby přijímaly a odesílaly platby v kryptoměnách a bankám nařídit, aby neobchodovaly s kryptoměnami a ani s organizacemi, které s nimi obchodují. Zkrátka a dobře: Můžou jim dát podobný flastr, jako mají teroristé a zakázat všechny transakce, které jen trochu smrdí kryptem.
Kryptoměny štvou vlády do té míry, že ty nejvyšinutější, jako například vláda Velké Británie, koketovaly s myšlenkou zakázat kryptografii úplně. V roce 2015 si vyžádalo nemalé úsilí odborníků, aby Davidu Cameronovi vysvětlili, že zákaz kryptografie je úplná hovadina a Británii by poslal do středověku, protože bez ní nelze prakticky provozovat ani telefonní služby, ani internet. A že jde navíc o matematiku a tu taky zakázat nelze.
Enigma G v National Cryptologic Museum (Zdroj: Wikimedia Commons, photo: Austin Mills)
Nebo – matematiku v zásadě zakázat lze, ale to se vaše země změní na odstrašující příklad civilizace, mířící do propasti. V moderní společnosti se neobejdeme bez strojů zpracovávajících informace a ty nemohou bezpečně fungovat bez kryptografie, bez ní můžeme fungovat tak asi na úrovni pozdního 19. století.
Británie se prozatím smířila s legislativou RIPA (Regulation of Investigatory Powers Act 2000), kde vám nařídí dekódovat vaše zařízení – a pokud to neuděláte, můžete jít až na pět let do báně. U nás takovou legislativu nemáme a v Americe se o ni bojuje, tedy řeší se, zda vydání hesla je chráněno Pátým dodatkem ústavy (tím, který vám dovoluje chránit se před obviněním sebe sama), anebo není.
Dalším problémem, který s kryptoměnami přišel, je nesmírný hlad po hardwaru. Staví se sice specializované ASICy, ale ne každému se chce vysypat 7000–9000 dolarů za kus – a navíc jsou zde rizika spojená s tím, že ASIC je zcela jednoúčelový a může ztratit hodnotu, pokud se změní algoritmus. GPU je proti tomu flexibilní řešení, které někdy dovoluje těžit více kryptoměn najednou – a když se objeví něco nového, dá se snadno přizpůsobit.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
Kryptomining: Otázka dostupnosti hardwaru i energie - pctuning
Read More
No comments:
Post a Comment