Nejsou to procesory ani grafické karty. Disky SSD jsou tou komponentou počítače, která zlepšuje své parametry zdaleka nejrychlejším tempem. Možná vás ale překvapíme: ne vždy přinese honba za nejvyšší rychlostí tak zásadní zlepšení.
SSD jsme v Computeru začali testovat v roce 2010, kdy se tato zpočátku nedůvěryhodná technologie začala v počítačích objevovat. V té době největší disk nabídnul kapacitu 256 GB a stál dvacet tisíc, cena megabajtu se pohybovala okolo hranice 80 Kč.
V grafu si můžete prohlédnout, jak se u SSD vyvíjely průměrné ceny za 1 GB kapacity
S odstupem času víme, že jsou to právě SSD, které ruku v ruce s vícejádrovými procesory zásadně zrychlily jakoukoli práci s počítačem. Například osm let starý notebook, pokud je vybaven dobrým procesorem a alespoň 4 GB RAM, po výměně HDD za SSD neuvěřitelně ožije. I dnes poslouží ke kancelářské činnosti či účetnictví bez toho, aby si uživatel rval zšedivělé vlasy.
Současně platí, že málokterá technologie tak výrazně zlepšuje své parametry rok co rok. Každé nové komunikační rozhraní dokázali výrobci výkonově zahltit nejpozději za tři roky a platí to i nyní pro nejnovější disky s rozhraním PCIe 4.0, jehož teoretické maximum leží na hranici 8 GB/s v obou směrech. Výrobcům stačily pouze dvě generace disků: první nabídla rychlosti čtení do 5 GB/s, druhá generace se již opírá o strop.
V tomto článku radíme, jak správně vybrat disk SSD. Na následujícím listu se zaměříme na dříve nejrozšířenější formát 2,5" a rozhraní SATA. Klikněte na šipku.
Zpátky do minulosti
Než se dostaneme k současným úložištím, podívejme se ještě do minulosti na dlouhá léta nejrozšířenější formát 2,5" a rozhraní SATA.
Tato SSD jsou z pohledu technologií upřímně naprosto nezajímavá, rozhraní SATA 6 Gb/s maximální rychlostí okolo 550 MB/s saturovala SSD již v roce 2012. Od té doby se samozřejmě zlepšovaly další parametry, zejména se zrychlovala práce s malými soubory, nicméně rychlosti sekvenčního čtení a zápisu dlouhých devět let nerostly a už ani neporostou.
Tyto disky také přestávají být atraktivní z pohledu ceny a kapacity, rozdíly proti levnějším diskům NVMe se stírají na minimum.
Tato SSD zůstávají volbou pro ty, kdo chtějí super levný kancelářský počítač s malým úložištěm, kde svým výkonem stačí. Druhým případem jsou starší notebooky, u kterých dává výměna starého mechanického disku za SSD ohromný smysl. A to nejen z pohledu rychlosti, ale i životnosti – osm let staré disky v noteboocích rády odcházejí.
Rozhodování, které 2,5" SSD zvolit, se smrskne spíše na volbu typu pamětí než na precizní výběr řadiče a dalších vlastností. Ostatně spousta výrobců už ani typ řadiče neuvádí a stále častěji se neobtěžují uvést ani typ použitých pamětí.
Computer doporučuje
Crucial MX500 500 GB: Kvalitní a výkonný disk s pětiletou zárukou a dlouhou životností, vhodný do staršího notebooku. Vyrábí se i v kapacitě 4 TB s cenou pod deset tisíc.
Rada při výběru takového disku je prostá: vybírejte modely od dlouhými léty ověřených výrobců, kteří důsledně uvádějí všechny parametry a nabízejí třeba i delší záruku. I u těchto disků byste měli preferovat paměti typu TLC.
Pokud výrobce nabízí disk z nejnižší cenové kategorie a typ pamětí neuvádí, lze se oprávněně domnívat, že jde o QLC. V rámci rozhraní SATA nebudou tyto disky zejména ve čtení nějak zásadně pomalejší, kratší životnost už ale může vadit a ušetřené dvě či tři stovky proti kvalitnějšímu modelu nejsou úsporou na správném místě.
Na dalším listu se budeme věnovat moderním SSD do slotu M.2 s rozhraním PCIe.
Rychlé modely: PCIe 3.0, nebo už 4.0?
V rámci moderních SSD do slotu M.2 s rozhraním PCIe 3.0 a 4.0 je situace mnohem zajímavější. Nahlédnutím do našeho velkého testu zjistíte, že současné špičkové modely opět nasytily kapacitu rozhraní PCIe 4.0, které ale stále není samozřejmostí na všech deskách: u AMD najdete PCIe 4.0 u čipsetů X570 a B550, levný A520 a starší generace nabízí pouze PCIe 3.0.
U Intelu je situace složitější: nejnovější čipsety Z590 a B560 (plus pouze Z490 z předchozí generace) PCIe 4.0 podporují, nejlevnější H510 má pak PCIe 4.0 pouze pro slot grafické karty. Slot M.2 je jen PCIe 3.0. Podmínkou je samozřejmě spřažení s nejnovějším procesorem Intel řady Rocket Lake.
Ostatně i výrobci notebooků nabízejí PCIe 4.0 disky až v dražších konfiguracích. Ačkoli marketingová oddělení jako o závod prosazují PCIe 4.0, je jasné, že PCIe 3.0 SSD s námi ještě chvíli budou.
Computer doporučuje
Kingston KC2500 1 TB: PCIe 3.0 SSD s kvalitními TLC pamětmi, hardwarovou podporou šifrování a pětiletou zárukou.
Samsung SSD 980 1 TB: Mírně dražší PCIe 3.0 SSD, zato s takřka s maximálními rychlostmi čtení i zápisu, dlouhou životností a pětiletou zárukou.
Současným trendem je vydávání spíše levnějších SSD s rozhraním PCIe 4.0, které však obvykle nenabízejí výrazně vyšší výkon než PCie 3.0. Pohled do tabulek prozradí, že levná PCIe 4.0 SSD cenou již konkurují lepším SSD s PCIe 3.0, přičemž obvykle jediným benefitem toho prvního je vyšší rychlost sekvenčního čtení.
Nezřídka jsou pak tato levná PCIe 4.0 SSD vybavena pamětmi typu QLC. Někteří výrobci se ani zde typem paměti nechlubí, což je spolu s nízkou cenou a nízkou udávanou výdrží indicií k použití těchto pamětí. Rozdíl v ceně v kapacitě 1 TB není proti konkurenci tak zásadní. V kapacitách vyšších už ale ano a je pravdou, že za cenu špičkového PCIe 4.0 1TB SSD s TLC můžete sáhnout po PCIe 3.0 2TB disku s QLC. Pokud bude takový disk sloužit spíše pro čtení než pro častý zápis velkého množství dat, nemusí jít o špatnou volbu. Typickým příkladem jsou opět hráči, kteří instalují novou hru jednou za měsíc.
Computer doporučuje
Crucial P5 Plus 1 TB: Jeden z nejlevnějších PCIe 4.0 SSD s kvalitním TLC pamětmi od Micronu, přitom s velmi dobrým výkonem. Podpora šifrování z něj dělá vhodné SSD do firemního notebooku.
WD Black SN850 1 TB: SSD s vynikajícím výkonem zejména při práci s malými soubory, dlouhou zárukou i životností.
Špičková PCIe 4.0 snesou opravdu hrubé zacházení, tedy zápis velkého množství dat před opotřebením buněk. A to i v případě paměťových čipů TLC. Výrobní technologie se stále zlepšuje a tzv. 3D/V-NAND struktury umožnily zůstat u větší výrobní technologie tranzistorů, které vydrží vyšší počet přepsání.
I proto se dnes objevují u disků údaje TBW (Total Bytes Written – objem zapsaných dat) nad hranicí 1 000 TB. Stále ale musíte mít na paměti, že jde o „dobrovolný“ údaj výrobce, který navíc nelze objektivně změřit. Nemusíte se proto rozhodovat mezi dvěma disky jen na základě tohoto údaje.
Výbava disků SSD je velmi podobná, ale přesto jsou věci, na které má smysl dát si pozor. Klikněte na šipku.
Výbava SSD a zahřívání
V případě SSD se o nějaké výbavě v podstatě nedá hovořit. Nejlevnější disky bývají tzv. DRAM-less, tedy bez vyrovnávací paměti. Přesněji řečeno, malou vyrovnávací paměť má přímo v sobě řadič. To má dopad na výkon, nicméně jak jsme ověřili v našem velkém testu, výrobci si s absencí paměti poradili dobře a v praxi nejsou rozdíly zásadní.
Zajímat byste se měli o podporu šifrování. Pokud data na discích šifrujete (a typicky na firemním notebooku či počítači s citlivými daty byste měli), upřednostněte disky, které hardwarové šifrování podporují. Šifrování lze aktivovat i na discích bez hardwarové podpory, to však následně provádí procesor a dochází ke ztrátě výkonu – byť na moderních procesorech jen zanedbatelně.
Computer doporučuje
Seagate FireCuda 530 1 TB: Takřka ve všech testech nejrychlejší současné SSD na trhu. Verze s chladičem od výrobce je ale zbytečně drahá, zvolte verzi bez a chladič dokupte.
U nejmodernějších rychlých PCIe 4.0 SSD ale musíte striktně dbát na dobré chlazení. Většina rychlých disků je už z výroby vybavena pasivním chladičem, a pokud není, měli byste jej dokoupit a nainstalovat. Rychlé disky mají své místo nejblíže procesoru, kde mohou být ofukovány procesorovým větrákem (pokud nemáte vodníka).
Problém může nastat ve stísněných noteboocích. Zde se honba za nejvyšší rychlostí nemusí vyplatit, protože přehřátý disk obvykle sníží svoji rychlost. Bohužel výrobci spotřebu disku udávají jen málokdy.
Na dalším listu se věnujeme přenosovým rychlostem disků SSD.
Důležité jsou rychlosti
U SSD mnoho parametrů nenajdete a výrobci se chlubí zejména sekvenčními rychlostmi čtení a zápisu. Z našich testů vyplývá, že těchto hodnot bez problémů dosahují, takže mohou být určitým vodítkem při výběru. Pokud disk používá stejný typ pamětí, není důvod nezvolit za stejnou nebo mírně vyšší cenu disk rychlejší.
Pokud se zanoříte do tabulky z velkého testu SSD v Computeru 7/21, zjistíte, že disky rychlejší v sekvenční práci až na výjimky rychleji pracují i s malými soubory, což je pro běžné použití ještě důležitější parametr. Vždy je samozřejmě lepší vybírat SSD na základě recenzí a testů, pokud ale není zbytí, jako základní vodítko k výběru a výhodnosti disku udávané sekvenční rychlosti pomohou.
Pro uživatele, kteří musejí kontinuálně zapisovat desítky gigabajtů dat, je důležitým parametrem velikost cache SLC a rychlost zápisu po jejím vyčerpání. Pro připomenutí: Pokud se paměťová buňka chová jako SLC (dva napěťové stavy), je zápis do ní mnohem rychlejší než do paměti TLC (8 napěťových stavů), ba dokonce QLC (16 napěťových stavů). Představte si to jako nádobu s vodou: nalít prázdnou/plnou je mnohem rychlejší, než přesně odměřovat jednu ze 16 hladin vody.
Některé špičkové disky dokážou zapisovat plnou rychlostí na celou kapacitu disku, většina zvládne před zpomalením zapsat desítky i nízké stovky gigabajtů dat. Na tento limit dosáhnete třeba jen při kopírování stogigabajtové hry z SSD právě na jiné SSD. Případně videotvůrci, kteří z natáčení přivezou půl tera surových dat a potřebují je uložit ke zpracování.
Se zpomalením se tedy 99 % uživatelů v případě prázdného nového disku vůbec nesetká. Pamatujte ale, že kapacita SLC cache klesá s mírou zaplnění.
Na dalším listu mimo jiné píšeme, jaká bude budoucnost s PCIe 5.0, které zvojnásobí přenosovou kapacitu.
Nezastavujeme, zrychlujeme dál!
Pokud jsme na začátku psali, že výrobcům stačily pouhé dvě generace disků pro zahlcení PCIe 4.0, pak vězte, že u nastupujícího rozhraní PCIe 5.0 bude situace ještě veselejší: PCIe 5.0 opět zdvojnásobí přenosovou kapacitu, teoretické maximum tak leží na 16 GB/s. A podívejte, Marvell a Phison již nyní hlásí, že mají připraveny řadiče schopné nabídnout rychlost čtení až 14 GB/s. PCIe 5.0 bude zastaralým rozhraním hned v den vydání!
Honba za maximálními rychlostmi ale není v případě SSD až tak důležitá. Současné operační systémy, programy, ba ani hry často nedokážou potenciál těch nejrychlejších disků využít:
Rychlost SSD v praxi
Start Windows 10:
- SATA 2,5" SanDisk Extreme 512 GB MLC: 19,6 s
- PCIe 3.0 Patriot Viper VP100 1 TB: 14,2 s
- PCIe 4.0 Patriot Viper VP4300 2 TB: 13,9 s
Nahrávání pozice ve hře Witcher 3 Wild Hunt:
- SATA 2,5" SanDisk Extreme 512 GB MLC: 4,2 s
- PCIe 3.0 Patriot Viper VP100 1 TB: 3,8 s
- PCIe 4.0 Patriot Viper VP4300 2 TB: 3,8 s
Starší disky SATA nacházejí stále uplatnění v extrémně levných kancelářských sestavách, anebo při oživení starého notebooku. Naopak levné vysokokapacitní verze jsou dobrou volbou pro hráče, kteří požadují rychlejší start nenažraných her.
SSD ve verzi PCIe 3.0 je optimální z pohledu ceny a výkonu. Start systému, programů či načítání her se proti SATA ještě zrychlí. Ty nejlevnější modely s QLC mají smysl jen v kapacitě 2 TB a pouze jako vedlejší nesystémový disk, typicky hry.
PCIe v nejrychlejší verzi 4.0 ocení tvůrci, fotografové a zejména filmaři, kteří potřebují přehazovat desítky gigabajtů dat. I oni ale musejí pamatovat na to, že aby využili maximální rychlost zápisu, musejí mít i rychlá zdrojová média. Vzhledem k vysoké zátěži doporučujeme nešetřit a zvolit raději dražší disky s delší udávanou životností.
Disky SSD používají také nejnovější herní konzole. Oba dva hlavní výrobci ale zvolili odlišné strategie – viz poslední list článku.
SSD pro herní konzole
Nejnovější generace herních konzolí zvolily odlišnou strategii: Microsoft šel cestou proprietárního řešení, a tak je momentálně na trhu jediný disk Seagate Storage Expansion Card, a to s kapacitou 1 TB za poměrně vysokou cenu 5 800 Kč.
Sony zvolilo lepší cestu. Zpřístupnilo standardní slot M.2, do kterého lze teoreticky vložit jakékoli SSD s PCIe 4.0.
Sony vydalo stručnou tabulku požadovaných parametrů a vyjma moderního rozhraní by měly nabídnout rychlost čtení minimálně 5,5 GB/s. Jak ale vyplývá ze zkušeností našich i ostatních hráčů, PS5 „zkousne“ i výrazně pomalejší, a tedy i levnější SSD, a to bez výraznějšího dopadu na rychlost spouštění her či nahrávání pozic. U levnějších disků si pouze počkáte při přesunu her z interního úložiště.
Při výběru SSD pro PlayStation si dejte pozor na pasivní chladiče. Jak je patrné ze schématu, horní pasiv by neměl být vyšší než 8 mm.
Jak dobře vybrat disk SSD. Drahé jsou zbytečné, ty nejlevnější špatné - Živě.cz
Read More
No comments:
Post a Comment