10 úspěšných projektů, na které se vybraly peníze v crowdfundingové kampani - Živě.cz

Mnozí výrobci a nezávislí tvůrci využívají k financování svých projektů skupinové či davové financování (anglicky crowdfunding). V podstatě se jedná o způsob získávání finančních prostředků, kdy prodávající nejprve představí svůj projekt a uvede částku, kterou potřebuje na zahájení výroby, prodeje či dokončení. Investoři pak vkládají finanční příspěvky, za které – když bude kampaň úspěšná – zpravidla něco dostanou (typicky například nabízený produkt za zvýhodněnou cenu).

Častým místem, kde se setkávají nabízející a investoři, jsou crowdfundingové weby. Jedničkou v tomto segmentu je americký Kickstarter, za kterým následuje Indiegogo. Také na českém internetu se vyrojilo několik stránek, nabízejících možnost skupinového financování – jmenovat můžeme například Hithit či Startovač. Pojďme se společně podívat na deset nejúspěšnějších projektů, které překonaly očekávání.

DVTV Extra

V českém internetovém rybníčku patří k nejúspěšnějším crowdfundingovým projektům internetový pořad DVTV Extra. Stojí za ním někdejší moderátoři České televize Daniela Drtinová a Martin Veselovský, kteří se v roce 2014 vydali „na volnou nohu“.

 
DVTV Extra

V loňském roce přišli s projektem DVTV Extra, v jehož rámci nabídli možnost sledování jimi moderovaných rozhovorů bez reklam. Na rozjezd nové platformy si řekli o 750 tisíc korun, za které nabídli „speciální série rozhovorů, mimořádné pořady a debaty“.

 
DVTV Extra

Ukázalo se, že Češi jsou ochotní investovat do kvalitního digitálního obsahu – na projekt přispělo více než devět tisíc uživatelů, kteří na Hithitu investovali celkovou částku 9 743 882 korun a na Startovači 2  174 374 korun. DVTV Extra se z hlediska získané sumy stala rekordmanem Hithitu dle dostupných zdrojů i českého crowdfundingu.

Online koučink, co má koule

Dalším milionový projekt českého skupinového financování nese název „Online koučink, co má koule“. Jde o online platformu, díky které mohou lidé cvičit na dálku s profesionálními trenéry v rámci cvičebních programů na míru.

 
Online koučink, co má koule

Za nápadem stojí Michal Vrátný – majitel několika posiloven, který hledal způsob, jak poskytnout služby širšímu okruhu zájemců. Jedním z důvodů k migraci do internetového prostředí byla i probíhající pandemie, kvůli které byly posilovny uzavřeny nařízením vlády.

 
Online koučink, co má koule

Cílem kampaně na Hithitu bylo získat 555 555 korun. Zájem však několikanásobně předčil očekávání a počítadlo příspěvků se nakonec zastavilo na částce 6 746 907 Kč. Celkem přispěly bezmála dva tisíce investorů, kteří nyní mohou vybírat ze čtyř tréninkových programů.

Tatra kolem světa 2

Určitě bychom neměli minout snahu o zopakování expedice Tatra kolem světa. Původní cesta kopřivnického speciálu se uskutečnila v letech 1987 až 1990 a ve své době se jednalo o unikátní projekt. Marek Havlíček a Petr Holeček se rozhodli tento nápad zopakovat.

 
Tatra kolem světa 2

Investorům si řekli o částku 2 222 222 korun, kterou chtěli využít na přebudování nákladního automobilu. Kromě nejrůznějších upomínkových předmětů v podobě tašek, triček, kšiltovek a umístění jména na vozidle nabídli například možnost zúčastnit se zvolené části expedice.

 
Tatra kolem světa 2

Nakonec přispělo 635 lidí celkovou částkou 3 016 922 korun. Expedice Tatra kolem světa 2 odstartovala symbolicky 22. 2. 2020, kdy upravený speciál s obytnou nástavbou vyrazil z našeho hlavního města. V době vzniku tohoto článku se nacházel v africké Etiopii – aktuální novinky z cesty můžete sledovat na blogu.

V síti

O dokumentárním filmu V síti jsme na Živě psali. Barbora Chalupová a Vít Klusák v něm ukazují, že na internetu číhá na děti a dospívající nebezpečí v podobě takzvaných predátorů. Cílem bylo poukázat na nebezpečí zneužívání dětí na českém internetu.

 
V síti

Autoři se rozhodli část projektu financovat formou crowdfundingu s tím, že získané prostředky chtěli použít na „kvalitní dokončení filmu a vyrovnání dluhů“. Požádali o částku 850 tisíc korun a slíbili, že pokud se podaří vybrat více peněz, využij je na osvětovou kampaň.

 
V síti

Nakonec se podařilo vybrat více než třikrát vyšší částku – konkrétně 3 012 923 korun od 4576 přispěvatelů. Film přišel do kin 27. února 2020 a velmi rychle se vyšvihl na první místo návštěvnosti. Pak ovšem přišla pandemie, která provoz kin zastavila. Letos ho odvysílala Česká televize, na jejímž webu ho můžete zhlédnout.

Trabantem napříč kontinenty

Nejúspěšnějším projektem českého Startovače je z hlediska vybrané částky stolní hra Trabantem napříč kontinenty. Autorem projektu je český novinář, režisér a cestovatel Dan Přibáň, který se proslavil svými cestovatelskými expedicemi v zářivě žlutých Trabantech.

 
Trabantem napříč kontinenty

Z cest po celém světě vychází i desková hra Trabantem napříč kontinenty, ve které hraje roli náhoda, ale i znalosti a schopnosti hráčů. Na zahájení výroby bylo potřeba 300 tisíc korun, nicméně zájem investorů tuto částku několikanásobně překonal. Nakonec se podařilo vybrat více než pět milionů korun.

 
Trabantem napříč kontinenty

Projekt byl dotažen do úspěšného konce v prosinci roku 2019, kdy bylo zahájeno odesílání hotových her. V současnosti lze hru zakoupit na oficiálním e-shopu TransTrabant.cz za 950 korun, tedy za stejnou cenu, za jakou byla nabízena při osobním odběru na Startovači.

Pebble Time

K nejúspěšnějším projektům amerického crowdfundingového serveru Kickstarter patří kampaň na chytré hodinky Pebble Time z roku 2015. Ve své době se jednalo o revoluční zařízení, které díky e-inkovému displeji vydrželo na jedno nabití až neuvěřitelných deset dní.

 
Pebble Time

Hodinky nabídly barevný displej na bázi elektronického inkoustu, možnost diktovat odpovědi hlasem, kalendář, budík a řadu dalších funkcí. Nechyběla ani možnost propojení s dalšími aplikacemi, včetně sportovních, jako jsou Strava, RunKeeper či Endomondo.

 
Pebble Time

Nabídka pro investory začínala na 179 dolarech (cca 4400 Kč) za jedny hodinky. Nakonec se od bezmála osmdesáti tisíc přispěvatelů povedlo vybrat 20 338 986 dolarů (zhruba půl miliardy korun). Své závazky společnost Pebble splnila, avšak v prosinci 2016 oficiálně oznámila ukončení své činnosti a veškeré duševní vlastnictví tehdy koupil Fitbit.

COOLEST Cooler

Nápad zkombinovat přenosnou chladničku s bezdrátovým reproduktorem může znít lehce praštěně, ale když k tomu přimícháte dobrou marketingovou omáčku, má šanci na úspěch. Tak by se dal shrnout příběh zařízení, označovaného jako COOLEST Cooler.

 
COOLEST Cooler

Chladnička s objemem 60 litrů nabídla integrovaný drtič ledu, otvírač lahví, odnímatelný vodotěsný Bluetooth reproduktor a integrovanou powerbanku, ze které bylo možné nabíjet další zařízení. Pro snadnější transport byla vybavena kolečky a madlem.

 
COOLEST Cooler

Zdánlivě excentrický nápad se setkal s nečekaně kladným přijetím a více než 62 tisíc investorů zaujal natolik, že přispěli celkovou částkou 13 285 226 dolarů (cca 276 milionů korun). Bohužel se celý projekt nakonec zapsal jako jedno z největších selhání Kickstarteru. Firma dodala slíbené produkty asi dvěma třetinám zákazníků, a nakonec ukončila svou činnost.

Frosthaven

Také v zahraničí mají v rámci crowdfundingu šanci deskové hry. Jednou z těch nejúspěšnějších je fantasy deskovka Frosthaven, vycházející ze hry Gloomhaven. Jde o samostatné dobrodružství, které obsahuje šestnáct nových postav, tři nové rasy, více než dvacet nových nepřátel, přes sto nových položek a kampaň se sto scénáři.

 
Frosthaven

Hráči budou muset řešit nejrůznější záhady, čelit sezónním událostem a rozšiřovat svou osadu Frosthaven v prostředí inspirovaném chladným severem. Isaac Childres připravil bohatou výpravu, zahrnující detailně zpracované figurky a stvůry.

 
Frosthaven

Autoři si na Kickstarteru řekli o půl milionu dolarů, což by mohlo znít jako docela ambiciózní cíl. Naplnit se jim ho podařilo během pouhých deseti minut a do konce kampaně se vybralo 12 969 608 dolarů (asi 290 milionů korun) od více než 80 tisíc investorů. Zahájení dodávek bylo původně plánováno na březen tohoto roku, nicméně autoři ohlásili přibližně čtyřměsíční zpoždění.

Travel Tripod

Cestovní stativy, označované též jako tripody („trojnožky“) nevypadají jako zboží, o které by se zákazníci prali. Americká firma Peak Design však dokázala zaujmout zejména kompaktností svého řešení. Cílem více než čtyři roky trvajícího vývoje bylo vymyslet stativ, který se bude snadno přenášet a rychle rozkládat i skládat.

 
Travel Tripod

Travel Tripod se na pohled příliš neliší od běžného stativu. Pokud si ho ale prohlédnete detailněji, zjistíte, že zabírá přibližně polovinu prostoru, takže se v pohodě vejde například do kapsy na láhev v batohu. Na stativ lze upevnit jak digitální či klasickou zrcadlovku, tak i mobilní telefon (pomocí přiloženého adaptéru).

 
Travel Tripod

Hliníková verze byla nabízena za 289 dolarů (asi 6 600 Kč), karbonová pak za 479 dolarů (přibližně 11 tisíc korun). Kompaktní cestovní stativ nakonec zaujal přes 27 tisíc přispěvatelů, kteří celkem investovali částku 12 143 435 dolarů (cca 279 milionů korun).

Travel Jacket

Poslední projekt dnešního přehledu možná připomene českým čtenářům nezapomenutelnou scénu z filmu Pupendo, kde Pavel Liška prezentuje džínovou bundu s reproduktory. Možná se právě zde inspirovala americká firma BAUBAX LLC, jež v roce 2015 přišla s „nejlepší cestovní bundou na světě“ s patnácti funkcemi.

 
Travel Jacket

Bunda obsahovala širokou škálu příslušenství – počínaje integrovaným nafukovacím polštářkem za krk, přes masku na oči, rukavice, držáky na sluchátka, kapsu na pití, až po kapsy na iPad, sluneční brýle a propisku nebo stylus. K dispozici byla ve čtyřech pánských a dámských provedeních.

 
Travel Jacket

Při pohledu na výčet všech vychytávek možná člověka napadne hláška z filmu Pelíšky „Teda, to muselo dát příšernou práci. Přitom taková blbost, co?“ Zákazníky ale tento produkt zaujal – díky bezmála 45 tisícům investorů se podařilo vybrat částku 9 192 055 dolarů (tj. asi 211 milionů korun).

Let's block ads! (Why?)

10 úspěšných projektů, na které se vybraly peníze v crowdfundingové kampani - Živě.cz
Read More

Oheň a led: Dávnou Antarktidu ožehla vesmírná exploze - Osel.cz

Patálie v Antakrtidě. Kredit: Mark A. Garlick/markgarlick.com

Bylo nebylo? Kdysi v pleistocénu, asi před 430 tisíci let, se něco stalo v Antarktidě. Určitě u toho nebyl žádný člověk. Země, jak známo, už miliony let vězí až po uši v jednom z nejchladnějších období své historie a ve zmíněné době zřejmě končila opravdu hodně drsná doba ledová. V Alpách je známá jako Mindel, v severní Evropě se jí říká Elsterian, na britských ostrovech Anglian. Datovaní ledových dob je ovšem překvapivě nejasné, vzhledem k tomu, s jakým sebevědomím se analyzuje dávné klima.

Matthias van Ginneken. Kredit: M. van Ginneken / micro-meteorite.com.

Antarktida tehdy musela být přízračnou říší zničujícího mrazu. A do téhle říše podle všeho přiletěl meteorit, který ještě před dopadem explodoval. Pokud to někomu zní podobně jako událost na Tungusce, ke které došlo 30. června 1908, tak není daleko od pravdy. Síla tunguské exploze bývá odhadována na 3 až 30 megatun, tedy asi jako 2 tisíce jaderných explozí v Hirošimě. Výbuch tehdy zničil les na ploše cca 2 150 kilometrů čtverečních.

 

Podle týmu, který to vše zjistil a který vedl Matthias van Ginneken z belgické Belgian Geological Survey a Vrije Universiteit Brussel, byla událost v Antarktidě oproti pádu tunguského meteoritu ještě mnohem více devastující. O nedávné explozi meteoritu nad Čeljabinskem ani nemluvě. Van Ginneken a jeho kolegové odhadují, že se na Antarktidu tehdy přiřítil asi 150 metrů velký, tedy poměrně slušný meteorit, a to velkou rychlostí. Byla z toho extrémní exploze a povrch Antarktidy zasáhl impozantní proud páry a žhavých pozůstatků meteoritu. Jinými slovy, muselo to být skvostné divadlo, pokud jste ho pozorovali z mnohakilometrové vzdálenosti.

 

Mikrometeority. Kredit: Belgian antarctic meteorites and micrometeorites. Youtube.

Badatelé objevili částice, které z této exploze pocházejí. Jde o částice zjevně mimozemského původu (mikrometeority, condensation spherules), které našli na hoře Walnumfjellet v pohoří Sør Rondane, co se tyčí v Zemi královny Maud ve Východní Antarktidě. Na původ z meteoritu ukazuje hlavně obsah chemických prvků, především vysoký obsah niklu. Vědci zároveň odhalili unikátní obsah izotopů kyslíku, který ukazuje na smíchání materiálu meteoritu a materiálu z povrchu Antarktidy. Je jasné, že to musela být divočina.

 

Autoři studie rovněž upozorňují, že zřejmě podceňujeme riziko podobně velkých meteoritů. Zdá se, že Zemi zasahují poměrně často, přinejmenším v geologickém měřítku, a že mohou způsobit značné škody na poměrně velkém území. Teď už víme, co máme hledat, a měli bychom pátrat i na jiných místech světa. Úder do Antarktidy lidstvo samozřejmě příliš neohrozí, i když třeba takové neutrinové observatoře Ice Cube by byla velká škoda. Exploze meteoritu této velikosti ale může Zemi zasáhnout kdekoliv a nemusí to být právě pustina.

 

Video: Belgian research in Antarctica: the big stories of micrometeorites

 

Literatura

Science Alert 31. 3. 2021.

Science Advances 7: eabc1008.

Let's block ads! (Why?)

Oheň a led: Dávnou Antarktidu ožehla vesmírná exploze - Osel.cz
Read More

Vychází kooperativní RPG střílečka Outriders - iDNES.cz

Hra vychází 1. dubna na PC, PlayStation 5, PlayStation 4, Xbox One, Xbox Series X/S a Stadii. Je dostupná na konzole Xbox v rámci předplatného Xbox Game Pass, což je paráda. Určitě tak nebude problém najít spoluhráče. 

Ačkoliv vydané demo některé odradilo, jiní vidí ve hře slušný potenciál. Na výběr jsou čtyři povolání. Trickster bojuje na blízko a manipuluje s časem. Devastator zastává roli tanku, zatímco Pyromancer operuje s ohněm trochu z dálky. Technomancer je podpora s různými gadgety, jako jsou střílny. 

Příběhová kampaň by měla zabrat zhruba 25 až 30 hodin. Pokud se chystáte plnit i vedlejší úkoly a výzvy po dohrání kampaně, můžete se hrou strávit dvakrát až třikrát víc času, tvrdí autoři. Kampaň můžete hrát zcela sami, ale navržena je i pro průchod až ve třech lidech. 

Hra neobsahuje mikrotransakce a s PvP (player vs player) se nepočítá. „Hodně lidí se nás ptá na PvP, nicméně naše hra je od prvního konceptu navržena jako PvE (player vs environment). Chceme udělat tu nejlepší RPG střílečku pro jednoho hráče i kooperaci,“ vysvětlují autoři.

Outriders podporuje cross-play a upgrade na next-gen verze ze starých konzolí je zdarma. Za hrou stojí polské studio People Can Fly, které budete znát díky hrám Painkiller a Bulletstorm. Recenzi připravujeme. 

Jaké další hry vychází v dubnu, si můžete přečíst v našem tematickém článku. 

Let's block ads! (Why?)

Vychází kooperativní RPG střílečka Outriders - iDNES.cz
Read More

Nová generace Apple TV přinese i přepracovaný dálkový ovladač - Živě.cz

Už nějakou dobu se spekuluje o tom, že Apple připravuje novou generaci multimediálního přehrávače. Současná Apple TV 4K (pátá generace) byla představena v září 2017, staví na čipu A10X s frekvencí 2,38 GHz a má 3 GB paměti LPDDR4. Vyrábí se v 32GB a 64GB verzi a podporuje výstup HDMI 2.0a.

Stávající verze používá dálkový ovladač „Siri Remote“ a podle webu 9To5Mac se dočká přepracování i ten. Má se jmenovat „Apple TV Remote“, alespoň to vypadá podle zmínek v betaverzi tvOS 14.5 beta.

Zatím lze pouze předpokládat, co by Apple mohl na této krabičce vylepšit, protože pro současné použití poskytuje vše potřebné a je stále velmi rychlá. Lze ale uvažovat o nasazení novějšího a ještě výkonnějšího čipu a hlavně HDMI 2.1 s podporou rozlišení 8K. Nová generace se očekává ještě letos.

Nabídka Apple TV+

Let's block ads! (Why?)

Nová generace Apple TV přinese i přepracovaný dálkový ovladač - Živě.cz
Read More

Přehled aprílových vtípků 2021: Ajťáci se dnes opět neberou vážně - Živě.cz

Chytré kostičky

Na stupnici bolesti je šlápnutí na kostičky LEGO vysoko před porodem i vytrháváním chloupků z nosu. Dánský hračkářský gigant už ale na noční můru rodičů našel řešení. Uvede SmartBricks, které budou před chodidly uhýbat.

CERN bude závidět

Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě představil projekt vertikálních urychlovačů částic, kterými by vědci chtěli uměle tvořit a studovat černé díry. Zařízení umístí do šachet uzavřeného dolu Darkov na Karvinsku.

„Hlavním cílem výzkumu je zkoumání chování černých děr v kontrolovaném prostředí. Tyto syntetické černé díry budou na dně urychlovací šachty generovány anihilací antičástic s běžnou hmotou. Energie, která se v tomto procesu v kontrolovaném prostředí uvolní vytvoří černou díru o hmotnosti v řádech tisícin hmotnosti Slunce a o poloměru dvou až tří metrů.“

„S takto generovanými černými dírami bude pak možné lépe než kdykoli předtím laboratorně popsat chování světla a částic v okolí černých děr, stejně jako pozorování akrečních procesů v téměř reálném čase. Nejnáročnější prací bude vyčištění prostoru dna těžební jámy od zbytků uhlí, které by mohly v blízkosti černé díry vzplanout,“ uvádí univerzita.

Prusa Mendel i2S

Josef Průša se svým týmem odhalil novou 3D tiskárnu pro všechny ty, kteří nemají rádi automatizaci. „Naším cílem je ukázat nováčkům, jaké byly historické kořeny 3D tisku. Chceme jim přiblížit dnes už téměř zapomenuté fráze jako 3mm filament, ABS juice a samozřejmě i Proboha, jak se to ovládá? Vždyť tu není návod! Možná se třeba i přímo vám stalo, že vás někdo na internetu obvinil z toho, že pokud jste nezažili 3D tiskařský středověk, tak vůbec nemáte nárok pokládat se za 3D tiskaře,“ uvádí Prusa Research.

Krycí jméno flákanec

Hlídač státu doplnil našeptávač ve vyhledávači o 100 easter eggů. Politiky můžete hledat i podle jejich přezdívek nebo hlášek. Nechybí flákanec, motýle, superstar, sexymozek, za všechno může, krabice od vína nebo jednička.

Razer uvádí RGB barvu na vlasy

Populární výrobce počítačových periferií se pouští do nového oboru. Razer Rapunzel je unikátní nanovrstva, díky které budou moci vlasy měnit barvu v 16,8 milionu odstínech. Přeliv se nastaví v mobilní aplikaci a pomocí systému Razer Chrome je možné synchronizovat barevné nastavení vlasů, klávesnice i ventilátoru v PC.

Jediná tři tlačítka, která programátor potřebuje

Stack Overflow uvádí klávesnici The Key. Má jen tři tlačítka pro kopírování a vkládání a kódu, nic víc už dnešní vývojáři nepotřebují, všechno už někdo napsal před nimi.

Spolu s tím ale přichází jedno nepříjemné omezení, na všech ostatních klávesnicích budou tyto operace omezeny. Stack Overflow už má na webu počítadlo volných „kopypejstů“.

Co říkají psi a kočky?

Pet Center začal za necelých 15 tisíc korun prodávat unikátní Animax Talk. „Obojkový překladač v reálném čase převádí do lidské řeči kočičí mňoukání, předení, vřískání i psí štěkot, vrčení, kňučení a ňafání. Revoluční technologie pracuje s unikátním algoritmem a kvantovou superpozicí fermionů v podmínkách absolutního vakua. To vše ve formě slušivého obojku, který stačí připnout zvířeti na krk, spárovat s chytrým telefonem přes Bluetooth,“ uvádí obchod.

Stroj času na Expert.cz

Expert Elektro dnes začalo prodávat stroje času. Na výběr je ruský Časostrojnik, americký Time Machine, britský Royal Travel Box a čínský Nefritový drak. Každý má své výhody i nevýhody, všechny jsou ale momentálně vyprodané. Asi kvůli nedostatku čipů, s tím letos válčí všichni.

Rohlík rozjel zverimex

RohlíkZOO je nová služba pro nákup a rozvoz zvířátek přes internet. Koupíte na ní ledňáčky, medvídky, lvy, rybičky i sojky. Fauna je určená k mazlení i konzumaci.

CZC chrání před 5G i chemtrails

Všechno to byla pravda, ale s CZC.Deštníke se nemusíte bát. Vypadá jako obyčejný deštník, ale díky tridimenzionální krystalicko-laserové atrofické deamorfizaci blokuje škodlivý signál 5G a nespadne na vás ani kapka chemtrails. Podle druhého největšího e-shopu prý chrání také před sluníčkářskými a kavárenskými médii.

Zásilkovna odkoupila poštovní schránky

„Z-Box Mini na rohu ulice, to není nějaká lecjaká věc,“ řekl by Jiří Wolker, kdyby žil o 100 let později. Zásilkovna totiž oznámila, že od České pošty převzala všech skoro 16 tisíc schránek a udělá z nich miniaturní výdejní boxy.

„Z-Boxy Mini fungují na stejném principu, jako klasické Z-Boxy, které se mezi zákazníky během několika málo měsíců staly velmi populární. Ovládají se jednoduše přes mobilní aplikaci Zásilkovna, ke svému provozu potřebují minimum energie, kterou získávají přes malé solární panely. Pro zákazníky fungují 24 hodin denně, 7 dní v týdnu,“ uvádí Zásilkovna.

Curve je Curved

Oblíbená platební služba Curve láká na limitovanou edici Curved Card. Má tvar kruhu a ještě k tomu je prohnutá jako chipsy Pringles. Co na tom, že do peněženky ani bankomatu se nevejde.

Ulož.to s novým designem

Nejoblíbenější „filmový“ server v Česku se vrátil do dob osmitových počítačů. Trocha barev, hrubé nečitelné písmo a optimalizace i pro Commodore 64. Redesign šel tak daleko, že ve vyhledávači nefungují znaky s diakritikou a že náhledy souborů jsou rozpixelované.

Největší revoluce od příchodu internetu

CZ.NIC začal za 666 Kč prodávat 100% účinný hardwarový firewall chránící internet před všemi jeho nástrahami. „Turris ZERO je samozřejmě open source – běží na unikátním operačním systému Turris ZERO 0.0 a na otevřeném hardwaru, který lze mezi sebou libovolně kombinovat a modifikovat – například zapojit dva tyto FIRE Wally za sebou či nad sebe pro ještě lepší a důkladnější ochranu,“ uvádí správce české národní domény.

Žerty stranou. Pokud se na odkazovaném webu zaregistrujete, získáte slevu 666 Kč na nákup libovolného zařízení Turris (s cenou nad 5000 Kč).

Slevomat domluví rande s Harrym a Meghan

V minulosti Slevomat vybíral peníze na dostavbu dálnice, letos má méně užitečnou nabídku. Nabízí setkání s princem Harrym a Meghan, vévodkyní ze Sussexu jen za 1999 Kč. „Zeptejte se Meghan a Harryho na věci, které si netroufla vyslovit ani Oprah! Kdo vyjídá ledničku, kdo bývá déle v koupelně a na co spolu koukají na Netflixu?“ láká oblíbený slevový portál.

Mapy.cz vás kvůli covidu nikam nepustí

Mapy Seznamu se ode dneška řídí vládním omezením, navíc v ještě příšnějším režimu. Nelze v nich virtuálně cestovat do zahraničí, prstem po mapě můžete courat maximálně kilometr od bydliště a po 21. hodině je procházení povoleno jen v přítomnosti psa.

Plnou funkčnost vám Mapy.cz otevřou až po rychlotestu covid rezistence. Stačí na označeném místě olíznout displej a počkat 15 sekund na vyhodnocení. Nebo prostě stisknout křížek.

Google Mapy: zahrajte si hada

Google už sice druhým rokem apríl neslaví, ale na jeho mapách stále funguje ten poslední z roku 2019. Běžte na snake.googlemaps.com a můžete vyzkoušet variaci na oblíbenou hru had. Místo něj budete ovládat double-decker nebo vlak a na mapě místo jablek sbírat lidi a sem tam nějakou památku.

Had (v originále Snake) je ikonická hra, kterou představil původně finský výrobce mobilních telefonů Nokia v roce 1997 jako součást softwarové výbavy modelu 6610. Přes takřka primitivní grafiku si získala značnou oblibu zejména díky své hratelnosti a postupně rostoucí obtížnosti.

Let's block ads! (Why?)

Přehled aprílových vtípků 2021: Ajťáci se dnes opět neberou vážně - Živě.cz
Read More

Výkon Intel Core i9-11900K (Rocket Lake) v SVT-AV1 nepřesvědčivý - Root.cz

To by mě zajímalo, kolik lidí si kupuje procesor, aby enkódovali AV1?

Tedy i ten závěr typu "Rocket Lake nemá smysl kupovat" jen kvůli tomu, že neenkóduje významně rychleji AV1 vůči Ryzen 5k mi v tomto kontextu nedává pak tak moc smysl.

Počkal bych na komplexnější testy pro různá další užití a samozřejmě na dostupnost procesorů...

Anandtech má článek s mnoha testy.

Jsem toho názoru, že AV1 je nejrelevantnější test Rocket Lake, protože vše ostatní tu už bylo (třeba v Comet Lake s více jádry) a SVT-AV1 je výstavní možnost Intelu se blýsknout s novými produkty, zvláště když pro ně právě SVT-AV1 optimalizuje. To, že se tak nestalo, je smutné a spíše to ilustruje, že Rocket Lake je opravdu jen půlroční+ vycpávka, kterou prostě museli vydat, aby je Dell a spol. nesežrali, že nemají co NOVÉHO nabídnout klientům. Asi jako když Nvidia po několik generací přeznačovala GeForce 210.

tak ty intelovske procesory maji pekne krabicky, ta nova se mi libi, ten stary dodekahedron byl taky pekny, ale procesor intel si jeste dlouho nekoupim, ted jsem spokojen s amd.

Ja bych na to sel takto, pokud mame srovnat srovnatelne (tj. vrchol nabidky):

11900K .. 38 fps @ 8C/16T ... 16990.- / 3.5GHz,125W
5950X ... 52 fps @ 16C/32T ... 22890.- / 3.4GHz,105W

(ceny ze stejneho zeleneho eshopu)

Intel: 447 KC / fps
AMD: 440 KC / fps

Rozdil je 1.6%, a ten je zanedbatelny.

Ohledne spotreby bych se nevyjadroval dokud si to sam neomerim na dlouhodobem testu.

Je ale celkem do oci bijici, ze o 100% vetsi a lepsi AMD, odvede jen o 37% vice prace.

31. 3. 2021, 18:44 editováno autorem komentáře

To je humor?

Neni to humor, pristup je primitivne ferovej
- srovnavam vrchol nabidky jedno vyrobce s vrcholem druheho
- prepocteme to na cenu za praci, at lze srovnat co je lepsi

(srovnavat jenom absolutni vykon, nebo absolutni cenu, nedava smysl pokud otazka neni polozena binarne - zda to lze udelat rychlejsi/levnejsi a nezajimaj nas celkove).

Jake jsou vase vyhrady k me metodice?

PS: REDAKCE BY MELA VYRESIT TO TAJNE NAHRAZOVANI MINUSU ZA DT/DD TAGY!!

31. 3. 2021, 19:46 editováno autorem komentáře

Problémů he kopec. Počínaje tím, že jde jen o jeden test z mnoha, pokračujíc "law of diminishing returns" a konče třebas tím, jak bez rozumného zdůvodnění vyřadíš ze soutěže spotřebu, ve které dostává Intel brutální výprask.

Spotreba je subjektivni pocit nepochopeni chovani.

Abych ti ukazal, jak zbytecne je hodnotit spotrebu, vezmeme chovani v bezne aplikaci, napr. prvni graf zde:

https://www.anandtech.com/show/16495/intel-rocket-lake-14nm-review-11900k-11700k-11600k/5

Graficke hodnoty vyjadrene textem jsou:
Intel Core i9-11900K (1912 sec): 164 W dropping to 135 W
Intel Core i7-11700K (1989 sec): 149 W dropping to 121 W
Intel Core i5-11600K (2292 sec): 109 W dropping to 96 W
AMD Ryzen 7 5800X (1890 sec): 121 W dropping to 96 W

A podle prodejce, maj vsechny intely TDP 125W, to amd ma TDP 105W.

To skandalni odhaleni je pak:
"105 watove R7-5800X zere neuveritelnych 121W, coz si slusnej Intel 11600K vubec nedovoli, a drzi se s velikou rezervou pod svymi deklarovanymi 125W - konkretne na 109W"

Tedy - jestli nam jde o to, zda kousek procesoru v nasich rukou, dodrzuje, nebo nedodrzuje papirove deklarovanou spotrebu. A to jak 11600K tak 11700K dodrzuje v dlouhodobem testu.

Nemam potrebu obhajovat ani jednoho vyrobce, spis se bavim tim, jak se jednostranne vykladaji cisla mimo celkovy kontext.

Osobne me prijde nevhodny vyber K procesoru do beznych srovnavacich testu ktere obsahuji hodnoceni spotreby, protoze tyhle K rady byli historicky urcene jako "overclockerske", a nich je spotreba fakt to posledni co jejich typickeho uzivatele zajima.

Spotreba ale overclockerov zaujíma. Nie v kontexte toho, koľko zaplatia za elektrinu, ale toho, čo a ako dlho ich doska zvládne napájať a ako to teplo dostanú preč.

Personal PC ani on-premise servery dnes uz nikdo moc neresi. Majorita kseftu se postupne presouva do cloudu. Tam je bohuzel Intel nekonkurences­chopny, AMD jen stezi, a zacinaji to pomalu valcovat ARM procesory. Windows servery s podporou pro ARM to v budoucnu uz jen dorazi.

Firmy jako Dell a HP maj navic tuhle budoucnost v cudu (a ne v cloudu), protoze cloud provideri si hw radej poskladaji sami - je to levnejsi nez vysoke marze schovane do NBD a ILO/iDrac licenci.. Je to otazka casu.

Kdyz uz bych mel potrebu srovnavat AMD a Intel z pohledu nakladu, tak naopak tou spotrebou (resp. generovanym jalovym teplem) zacnu. Chlazeni ma totiz ucinnost RADOVE nizsi nez topeni, je to nejnakladovejsi slozka provozu datoveho centra, navic vyssi teploty vedou k throttlingu. Tudiz financne nejdulezitejsi je pro mne koncentrace vykonu/rack space + naklady na energie (a chlazeni zejmena).

V tu chvili dava AMD Intelu tak naprdel, ze je to financne az k placi. A obdobne ARM dava zabrat AMD.

Staci si srovnat cenu za vykon a memory v cloudu, AMD je vyrazne levnejsi nez Intel, a ARM je podstatne levnejsi nez oba drive zmineni mastodonti.

Nejake priblble krabicky v kterychj to chtej prodavat domacim fajnsmekrum, "nove" generace ob pul roku ani loga a ani prestiz (davno mrtve) znacky v tom nehraji roli.

Ten uzasne narocny AV1 kodek za chvili budou umet i media procesory do mobilu. Prakticke pouziti u serveru je jen pro real-time encoding videa s vysokym rozlisenim a velkym datovym tokem, ale na obraz z kamer v PC pro majoritni webex a telco aplikace myslim vubec nedava pouziti AV1 smysl.

11900K .. 38 fps ... 125W
5950X ... 52 fps ... 105W

Tak na férovku:

11900K .. 1 fps ... 3.29W
5950X ... 1 fps ... 2.02W

Rozdíl jsou 63%, a ten rozhodně není zanedbatelný ;-)

Ano, to je taky zajimave srovnani - ale papirove TDP neni to, kolik ma cpu (nebo cela platforma) doopravdy spotrebu. Pri osazeni diskretni grafikou se to ponekud vyvazi.

Jak kterou grafikou... třeba ta moje má typickou klidovou spotřebu 3.2W.

tohle srovnani nemuzete udelat. Nebo muzete ale je to tak do marketingu :) FPS jste si zmeril ale prikon jste si vzal z tdp a to je udaj ktery u intel a amd rika neco jineho. jednotku maj stejnou ale to je tak vsechno. Kdyz udelate dve sestavy a pak to zmerite, to by bylo jine kafe.

Let's block ads! (Why?)

Výkon Intel Core i9-11900K (Rocket Lake) v SVT-AV1 nepřesvědčivý - Root.cz
Read More

V čase naší smrti některé buňky ožívají, bude se její definice měnit? - Osel.cz

V čase naší smrti některé buňky ožívají, bude se její definice měnit?  

Prof Dr. Jeffrey Loeb šéfuje neurologické klinice John S. Garvin. Foto: Jenny Fontaine, Kredit: UIC (University of Illinois Chicago).

Když se nám zastaví srdce, mozku se přestane dostávat kyslíku i živin. Dlouho se mělo zato, že krátce nato se v něm všechno zastavuje. Jeffrey Loeb se svým týmem ale tuto vžitou představu definitivně vyvrátil.

Kdo je Jeffrey Loeb, že si dovoluje tak kacířské tvrzení? Je profesí neurolog a pracuje na klinice UIC. Kromě jiného byl zástupcem ředitele Centra pro molekulární medicínu a genetiku na Wayne State University School of Medicine v Detroitu. Stážoval na neurologii ve Massachusetts General Hospital, na Harvard’s Beth Israel Deaconess Hospital,… Z výčtu jeho ocenění se nezdá, že by šlo o nýmanda, nad jehož závěry lze jen tak mávnout rukou.

Co jeho tým zkoumal?

Z článku publikovaném 23. března letošního roku v časopisu Scientific Report (zde) se praví, že se svým desetičlenným týmem prováděl pokusy na chirurgicky izolované čerstvé lidské mozkové tkáni.

Po smrti lidského mozku buňky nazvané „zombie“, ožívají a jejich geny jsou vysoce aktivní. Kredit: Dr. Jeffrey Loeb / UIC

Kousky mozků udržovali při běžné teplotě v místnosti a průběžně po dobu jednoho dne v nich sledovali, co se v  tkáni děje. Kromě obvyklého pozorování buněk v optickém mikroskopu se zajímali hlavně o to, jak které geny jsou v buňkách aktivní. To se zjišťuje pomocí vysoce výkonného sekvenování RNA (RNA-seq). Byla to chytrá volba. Aktivita genů měřená dynamikou transkripce (celkem těch genů stanovovali 18 064) vydala své ovoce.  Jak se dalo předpokládat, tak neurony rychle chřadly. Během hodiny došlo k mocnému  poklesu  transkripce genů v neuronech, což svědčilo o jejich naprosté degeneraci.

Pravým opakem ale bylo chování genů typických pro buňky zvané astrocyty a mikroglie. Ty se naopak v umírajícím mozku probouzely a jejich exprese rostla po dobu 12 hodin a u některých buněk  až 24 hodin.  To se dá interpretovat i tak, že i po naší smrti, se určitému typu buněk v mozku daří.  Alespoň soudě podle toho, že jejich geny pracují na plné obrátky. Posmrtně se probuzejícím genům vědci dali jméno „zombí“ geny a jejich nositelkám „zombí“ buňky. Nejen, že geny těchto buněk se aktivují, zombí buňky nám dokonce také posmrtně rostou (zvětšují se). Tak trochu, jako se to děje s vousy, jen s tím rozdílem, že se jedná o buňky v mozku. Jak výrazně bobtnají a hýří aktivitou, ukazují barvené histologické preparáty (viz obrázek vlevo nahoře).

I když jde o významný poznatek, dal se tak trochu čekat. Zmíněné gliové buňky totiž mají v popisu práce účastnit se zánětu a úklidových prací. S tím, jak se neurony hromadně odebírají na onen svět, vzniká v mozku spousta odpadu. Je logické, že úklidová a pomocná komanda se aktivizují a snaží se dělat, co mají v popisu práce a co umí nejlépe - škody eliminovat. Vědci si od nových poznatků slibují větší porozumění procesům spojeným s neurologickými a psychiatrickými poruchami.

Dr. Jiankui He pracoval na Stanfordské univerzitě v USA. Zpět do Číny se vrátil v rámci Pekingského plánu "Tisíce talentů".

Zatímco zpráva o úspěchu amerického Loebova týmu je v mediích přetřásána, byť to je jednou v superlativech, podruhé z obav o etickou stránku pokusů, tak o tom, co vyvádí jejich kolega se svou partou v Southern University of Science and Technology v jihočínském Šen-čenu, se nemluví. Jde přitom o stejnou partu, která před třemi roky získala věhlas editováním lidského genomu pomocí nástroje CRISPR-Cas9.

Jejich nynějšímu počinu se dá říkat "pěstitelský". To, že se dají kmenové (pluripotentní buňky), které jsou schopny dát vznik mnoha typům buněk, vypěstovat z fibroblastů (buněk kůže) je známo už několik let. Stejně tak jsme na Oslu psali, že kmenové buňky lze připravit i z buněk placenty. Tentokrát ale Číňané všem vytřeli zrak. Přivlastnili si úspěch Američanů a ještě ho vylepšili.

Mozkové hráškoidy Kredit: Muotri Lab/UCTV.

Vyšli z poznatku, že se gliové buňky po smrti aktivizují a pomocí cytokinových lektvarů je převedli přes stádium buněk kmenových až na neurony. Ty pak nechali růst na Petriho misce. Získali tak to, čemu se odborně říká organoidy. Laicky se s jistou dávkou nadsázky hovoří o minimozcích. Vypěstované minimozky jsou sice jen  velikosti hrášku a svou placatostí spíš připomínají plivance, nicméně vykazují neurální aktivitu, která připomíná aktivitu mozků předčasně narozených dětí.

I když se tu jedná o útvary z lidských buněk, po přenosu do imunologicky tolerantních myší, se jim  daří i v mozcích čtyřnohých příjemců obstojně.

Na celém pokusu tím nejpodstatnějším je, že myši byly předtím uvedeny do stavu klinické smrti. V myších mozcích se lidské neurony adaptovaly a začaly v poškozených místech zaujímat místa odumřelých neuronů. Pomocí lidských minimozků se hlodavce podařilo doslova sebrat hrobníkovi z lopaty. O znovunabytí motorických a kognitivních schopností u čtyřnohých dobrovolníků, zpráva nehovoří. Už ale pouhé znovuzrození po 12 hodinách klinické smrti, je tak trochu zázrakem.  Pokud navíc vše dopadne, jak vedoucí kolektivu Dr. Jiankui He doufá, tak ho tentokrát Nobelovka nemine.     

Literatura

Fabien Dachet et al. Selective time-dependent changes in activity and cell-specific gene expression in human postmortem brain, Scientific Reports (2021). DOI: 10.1038/s41598-021-85801-6

Grant UL1TR002003 financovaný americkým NIH (National Institutes of Health). 

Let's block ads! (Why?)

V čase naší smrti některé buňky ožívají, bude se její definice měnit? - Osel.cz
Read More